Pojistné na důchodové pojištění za rok 2009 platí povinně OSVČ, která v tomto kalendářním roce:
- vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění tzn., že její příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2009 dosáhl rozhodné částky, tj. částky 56 532 Kč, popř. částky snížené o částku 4 711 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ,
- vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
Pojistné
Pro výpočet pojistného za rok 2009 se sazba pojistného stanovuje ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje směrem nahoru.
Vyměřovací základ
Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se za rok 2009 stanoví jako 50 % daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona. stanoveného za kalendářní rok, za který se pojistné platí, popř. z příjmů po odpočtu výdajů u osob, které nepodávají daňové přiznání.
Minimální vyměřovací základ
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2009 pro výkon hlavní činnosti, tj. 5 889 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2009 pro vedlejší činnost, tj. 2 356 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou službu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro snížení.
Maximální vyměřovací základ
Pro rok 2010 je maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka ve výši 72násobku průměrné mzdy (pro rok 2009 částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy). Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se od roku 2008 nesnižuje o jeho poměrnou část.
Stropování pojistného
Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je povinen zaměstnavatel písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení).
V případě, že OSVČ doloží potvrzení ze zaměstnání, ze kterého vyplývá, že již dosáhla v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného na tento rok, není tato OSVČ povinna platit zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém OSSZ tuto skutečnost oznámila a doložila, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu.