Nejčastější dotazy Evropská unie

Další odpovědi na často kladené otázky naleznete v rubrice Nejčastější dotazy.

 

Za jakých podmínek mám nárok na důchod v České republice v případě, že jsem pracoval v jiném členském státě EU?

Podle § 29 zákona č. 155/95 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen zdp) má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (důchodový věk) nebo b) 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku, pokud nesplnil podmínky podle písmene a). Podle § 32 zdp důchodový věk činí u mužů 60 let věku, pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. 12. 1995.

U pojištěnců, kteří dosáhnou uvedených věkových hranic v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dne dosažení uvedených věkových hranic (viz tabulka důchodového věku http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).

Výše starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Procentní výměra závisí na délce doby pojištění a výši příjmu dosahovaného v rozhodném období, z něhož se stanoví výpočtový základ. Procentní výměra činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění do dne vzniku nároku na důchod.

Ve smyslu Nařízení Rady (EHS) 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) 574/72 posuzuje nárok na důchodovou dávku za doby pojištění získané na území jednoho členského státu vždy nositel pojištění tohoto státu dle vnitrostátních předpisů. Tam, kde předpisy členského státu podmiňují vznik nároku na dávku získáním potřebné doby pojištění nebo doby trvalého bydlení, kompetentní instituce tohoto členského státu vezme dle čl. 45 Nařízení Rady (EHS) 1408/71 zřetel, tam kde je to nutné, na doby pojištění nebo trvalého bydlení, získané dle předpisů kteréhokoli jiného členského státu.

Jak z uvedeného vyplývá, nevznikne-li v České republice nárok na starobní důchod pouze na základě dob pojištění získaných na území České republiky, lze přihlédnout i k dobám pojištění, získaným na území ostatních členských států. Česká správa sociálního zabezpečení pak stanoví tzv. teoretickou výši důchodu (doby pojištění na území ostatních států zhodnotí jako doby pojištění získané na území ČR) a z této výše poté stanoví její poměrnou část, která odpovídá poměru doby pojištění na území ČR k celkové době pojištění.

Více informací naleznete také v informačním letáku „Dávky důchodového pojištění – ČSSZ a sociální zabezpečení v EU viz. http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/3654EE19-2C71-427C-935C-E52B13E786CA/0/letak_duchod_eu.pdf.

 

K čemu slouží mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení?

Dvoustranné smluvní dokumenty o sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich základním smyslem je zajistit práva osob, které se přemisťují mezi dvěma smluvními státy. Úplný přehled všech mezinárodních smluv včetně jejich obsahového a věcného rozsahu je uveden na webových stránkách ČSSZ.

 

Co mám dělat, když se zemí, která není členem EU, nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení ?

Vše záleží na tom, zda-li se žádá o český starobní důchod nebo zda se naopak jedná o přiznání a výplatu starobního důchodu ze zahraničí.

V prvním případě žadatel o starobní důchod, který žije v zahraničí a žádá o český starobní důchod, zvolí následující postup: vyplní Žádost o důchod ze zahraničí, která je k dispozici na webu ČSSZ nebo na kterémkoliv pracovišti ČSSZ. Vlastnoruční podpis na žádosti si nechá úředně ověřit například na zastupitelském úřadě České republiky. Vyplněný formulář pošle ústředí ČSSZ v Praze. Při vyřizování starobního důchodu se poté postupuje podle českých právních předpisů stejně jako v jiných případech. Když ČSSZ rozhodne o nároku na důchod, pošle občanovi tuto informaci písemně – má-li nárok na důchod, bude v rozhodnutí uvedena i jeho výše.

V případě, že se jedná o přiznání a výplatu důchodu z tzv. nesmluvního státu do České republiky, je třeba se informovat u nositele pojištění daného státu.

 

Mohu získat informace o důchodovém systému v zahraničí?

Informace o systému důchodového pojištění poskytují vždy kompetentní instituce daného státu. Nejjednodušší je dohledat příslušnou informaci na internetových stránkách těchto institucí nebo se na ně obrátit přímo telefonicky či písemně. Většina institucí členských států Evropské unie má své webové stránky vytvořeny kromě národního jazyka také v některém ze světových jazyků, tj. v angličtině, němčině nebo francouzštině. Dalším zdrojem informací je:http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/missoc_en.htm. Na těchto stránkách Evropské komise je možné dohledat informace týkající se systémů sociálního zabezpečení všech členských států EU.

 

Kdo je plátce důchodu v zahraničí?

V rámci států EU umožňuje princip zachování nabytých práv, aby dávky sociálního zabezpečení byly vypláceny osobě oprávněné i mimo území toho členského státu, kde na ně vznikl nárok, do státu jejího místa bydliště nebo pobytu.

Za vyplácení dávek důchodového pojištění je zodpovědná ta instituce, u které je daná osoba pojištěna. Podle článku 10 Nařízení Rady 1408/71 nesmí být důchod předmětem žádného snížení, úprav, pozastavení, odnětí z důvodu, že příjemce dávky bydlí na území jiného členského státu než sídlí instituce, která dávky vyplácí. Podle čl. 58 Nařízení Rady 574/72 může vyplácející orgán vyúčtovat příjemci výlohy spojené s výplatou dávek, zejména poštovní a bankovní výlohy, a to podle svých vnitrostátních pravidel. Výplata dávek přiznaných zahraničním plátcem dávky osobě, která bydlí nebo pobývá na území ČR, se děje podle pravidel, kterým je tento plátce dávky podřízen a ČSSZ nemá možnost ji ovlivnit.

Konkrétní informace získá klient vždy přímo u zahraničního plátce dávky (např. z rozhodnutí o dávce nebo telefonickým či písemným dotazem).

V ČR podléhají dávky vyplácené do zahraničí stejnému režimu jako dávky vyplácené na území ČR, a to způsobem, který umožňují dohody uzavřené mezi ČSSZ a ČNB, ČSSZ a Českou poštou (zejména převodem na účet příjemce).

 

Kdy začne ČSSZ rozesílat veškerou písemnou agendu současně alespoň v jednom světovém jazyce, vzhledem ke stále zvětšujícímu se počtu cizinců v ČR?

Povinnosti týkající se jednacího jazyka upravují ustanovení § 16 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění a dále se aplikují normy evropského práva. V souladu s nimi ČSSZ nebude a ani to v budoucnu nepředpokládá, vyhotovovat svá rozhodnutí, tiskopisy či jiné písemnosti v jazyce jiném nežli českém. Obdobně postupují i instituce jiných států, které také vyhotovují své písemnosti pouze v úředním jazyce své země a zasílají je takto svým pojištěncům bez ohledu na jejich národnost.

Informace obecného charakteru jsou v některých případech k dispozici i v dalších jazycích (angličtině, němčině, francouzštině případně ruštině), ale ČSSZ je zhotovuje nad rámec zákonem uložených povinností. Tyto informace (některé tiskopisy, informace o systému, předpisy atd.) jsou vyvěšeny na webových stránkách ČSSZ www.cssz.cz  , kde lze nalézt i vícejazyčné mutace letáků vydávaných ČSSZ.

Pro úplnost je třeba zmínit evropské formuláře, které se používají ve styku mezi institucemi členských států EU, EHP a Švýcarska. Tyto formuláře jsou unifikovány a používány ve všech jazycích členských států, takže lze snadno zjistit, čeho se týkají. Jsou nicméně určeny pro klienty, ale pouze pro sdělování údajů mezi institucemi.

 

Byl jsem zaměstnancem instituce Evropského společenství. Nyní po ukončení pracovního poměru bych si chtěl požádat o převod mých důchodových práv z komunitárního systému do penzijního systému v ČR. Jaké jsou možnosti při převodu částky do penzijního systému v ČR? Co pro to mám udělat?

Zaměstnanci v institucích Evropských společenství (ES) jsou účastni důchodového pojištění ve zvláštním, samostatném systému ES, který je oddělen od důchodových systémů členských států. Důchodový systém ES není s důchodovými systémy členských států nijak koordinován, to znamená, že na nároky z něj vyplývající nelze použít koordinační nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72.

Převod důchodových práv mezi důchodovým systémem ES pro úředníky evropských institucí a českým systémem důchodového pojištění je upraven v § 105a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 189/2006 Sb. Bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv stanoví nařízení vlády č. 587/2006 Sb.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že jedinou možností pro převod důchodových práv úředníků za dobu výkonu zaměstnání v instituci ES je pouze převod do systému všeobecného důchodového pojištění v ČR (tzv. první pilíř). Převod důchodových práv do jiného systému např. komerčního kapitálového důchodového pojištění či životního pojištění české právo nepovoluje.

Žádost o převod důchodových práv získaných v systému ES do českého důchodového systému obdrží bývalý zaměstnanec u té instituce ES, u níž pracoval. Žádost se podává na standardizovaném formuláři „Formal request to transfer pension rights under Article 11 (1) or article 12 (1) (b) of Annex VIII to the Staff Regulations“. Žadatel vyplní formulář, vždy připojí své rodné číslo a podepíše. Instituce ES, u které byla žádost podána, zkontroluje její oprávněnost a zašle ji ČSSZ – odboru Rozhodování o dávkách důchodového pojištění, oddělení 427.

Poté co instituce ES obdrží žádost o převodu práv, zahájí řízení v této věci. Instituce ES informuje ČSSZ o výši důchodových práv za dobu služby v ES (vyjádřených ve výši pojištně matematického ekvivalentu) a ČSSZ provede jejich převod do českého systému. Znamená to, že doba a částka uvedená na rozhodnutí ČSSZ bude považována za dobu pojištění a příjem získaný dle českých předpisů o důchodovém pojištění a bude s nimi takto dále zacházeno. O výsledku převodu důchodových práv do českého systému obdrží písemné rozhodnutí.

 

Jak postupovat, pokud onemocním během pobytu v jiném členském státě EU a chci dávky z ČR?

Po ošetření u lékaře je třeba se do tří dnů od vzniku pracovní neschopnosti dostavit na příslušnou instituci v místě pobytu v členské zemi EU. Zde se předloží potvrzení od tamního ošetřujícího lékaře a instituce sama vystaví formulář E 115 (Žádost o poskytnutí peněžitých dávek v případě pracovní neschopnosti) a popř. i formulář E 116 (Lékařská zpráva), které následně zašle příslušné OSSZ (pokud je pojištěnci známa) nebo přímo na ústředí ČSSZ. Ukončení pracovní neschopnosti se ohlásí téže instituci, která bude prostřednictvím formuláře E 118 (Oznámení o ukončení pracovní neschopnosti) opět sama informovat OSSZ nebo ČSSZ.

Pokud z nějakého důvodu nebyl oznámen vznik pracovní neschopnosti instituci v místě pobytu, lze nárok na nemocenské uplatnit dodatečně po návratu zpět do ČR. To je ale možné jen v případě, že ošetřující lékař v ČR na základě lékařské zprávy ze zahraničí uzná s předchozím souhlasem okresní správy sociálního zabezpečení na základě kladného vyjádření lékaře posudkové služby pracovní neschopnost zpětně.

 

Jaký mám nárok na dávky NP, pokud pracuji v cizině?

Pokud je vykonávána práce v cizině, je pravděpodobné, že v cizině vzniklo také pojištění (účast na pojištění se zpravidla řídí právními předpisy státu místa výkonu činnosti). V takovém případě je nutno se informovat u nositele pojištění ve státě, ve kterém je práce vykonávána, na jaké dávky z takového pojištění vzniká dle právních předpisů daného státu nárok.

 

Jak se vystaví pracovní neschopnost do ciziny-zaměstnanci pojištěnému v cizině (stát EU), který pobývá v ČR?

Tento zaměstnanec se dostaví v ČR k lékaři, který na základě lékařské prohlídky vystaví zaměstnanci české rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a evropský formulář E 116. Tento formulář je krátká lékařská zpráva týkající se pracovní neschopnosti. Zaměstnanec potom všechny tyto doklady předá na příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ. Příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí místem výkonu práce lékaře. OSSZ/PSSZ/MSSZ poté vystaví evropský formulář E 115 „Žádost o poskytnutí peněžitých dávek v případě pracovní neschopnosti“, který spolu s ostatními doklady zašle příslušné kompetentní instituci státu, ve kterém je zaměstnanec pojištěn. Na základě těchto dokladů by měl kompetentní stát zajistit zaměstnanci výplatu dávky v nemoci.

 

Jaké povinnosti má osoba vůči OSSZ, pokud ukončí zaměstnání v České republice a odjede pracovat do zahraničí, nejedná-li se o vyslání ani souběh?

Zaměstnanci, který skončí zaměstnání v ČR a odjede pracovat do ciziny zaniká účast na nemocenském pojištění. Nové pojištění mu opět vznikne pokud po návratu do ČR vstoupí do zaměstnání, které mu účast na nemocenském pojištění znovu založí. V takovém případě nemá zaměstnanec žádnou oznamovací povinnost vůči OSSZ/PSSZ/MSSZ.

 

Jaká je povinnost při vyplňování formuláře E 116, který vystavuje ošetřující lékař?

Formulář E 116 slouží k informaci nositele pojištění o tom, že klient se v jiném členském státě stal dočasně práce neschopným a je v podstatě lékařskou zprávou. Podle platného právního předpisu současně s uznáním dočasné pracovní neschopnosti a s vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplní ošetřující lékař v ČR u klienta zahraniční pojišťovny rovněž formulář E 116, který ve finále obdrží zahraniční nositel pojištění jako přílohu k formuláři Žádost o poskytnutí peněžitých dávek v případě pracovní neschopnosti. Povinnost ošetřujícího lékaře týkající se vyplňování formuláře E 116 vyplývá z ustanovení § 61 písm. w) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení. Dále pak je tato povinnost uložena Nařízením Rady (EHC) č. 574/72, kde je blíže specifikována v článku 18. Tato tzv. „koordinační nařízení“ jsou nadřazena českému právnímu řádu. Samotný formulář E 116 byl schválen Rozhodnutím Administrativní komise EU a je pro ČR závazný.