Volba adresy? Věc intuice - Krize zatím jen mírně zbrzdila vznik nových firem
31. 8. 2009, EURO
Nepříznivé ekonomické klima jen slabě snižuje chuť podnikatelů zakládat nové firmy. V Česku vzniklo v prvním pololetí 12 580 společností s ručením omezeným a 811 akciových a komanditních společností. " U eseroček' je meziroční pokles pouze pětiprocentní. Počet založených akciových společností ale klesl o celou čtvrtinu," porovnává David Vidomus, marketingový ředitel firmy Společnosti Online, která je lídrem na trhu v prodeji firem na klíč. Přehled o vznikajících společnostech zpracovává na základě dat z obchodního rejstříku. " Výrazně ovšem v prvním pololetí přibylo živnostníků, a to 18 911. Je to větší nárůst než meziroční srovnání v uplynulých letech," doplňuje Vidomus. Vysvětluje to dvěma důvody: " Někteří lidé takto řeší svou situaci po propuštění z práce. Novými osobami samostatně výdělečně činnými mohou být také cizinci, kteří si po zpřísnění podmínek už netroufnou pracovat bez povolení."
NEJPŘITAŽLIVĚJŠÍ JE PRAHA
Nové firmy se zdaleka nejčastěji zabydlují v Praze a ve Středočeském kraji. Kupříkladu z letos vzniklých 811 akciovek se jich 457 registrovalo u Městského soudu v Praze. U společností s ručením omezeným se z celkového přírůstku 12 580 přihlásilo v metropoli 6484 nováčků. V Praze připadá na tisíc obyvatel necelých 400 registrovaných subjektů. V ostatních krajích je to od 192 (Moravskoslezský kraj) do 262 (Plzeňský kraj). Do Prahy podnikatele mnohdy přivádí očekávání, že v anonymním velkoměstě se jim bude volněji podnikat a nedostane se jim takové pozornosti od finančního úřadu jako na malém městě. Co ještě rozhoduje o tom, kde majitel usadí svůj nový byznys? Jsou to náklady na práci nebo na dopravu, blízkost odbytového trhu, vzdálenost konkurence nebo hospodářský růst v regionu či snad osobní zájmy vlastníků a manažerů? Na motivaci mikropodniků, malých a středních firem, které v ekonomice tvoří dominantní většinu, se při volbě místa podnikání zaměřil empirický výzkum na katedře regionálních studií Vysoké školy ekonomické v Praze. Šetření potvrdilo, že firmy působící ve službách se snaží umístit své podnikání co nejblíže svým zákazníkům, a pokud možno v regionech se silným ekonomickým růstem. " U firem v primárním a sekundárním sektoru jsou tyto tendence podstatně slabší," uvádí realizátor výzkumu Milan Damborský. Zjistil, že středně velké firmy (s 50 až 250 zaměstnanci) mají tendenci při umísťování své investice kopírovat konkurenci. Přiznalo to téměř 47 procent dotazovaných. " Jejich úsudek vychází z logiky, že pokud se místo osvědčilo pro úspěšnou konkurenci, bude dobré i pro nás," míní analytik.
TI MALÍ TO NEŘEŠÍ
Nejmenší firmy otázku umístění investice často příliš neřeší a sídlo firmy usazují v blízkosti bydliště vlastníka. " Rozhodují se tak i při vědomí, že umístění investice v jiné lokalitě by mohlo snížit náklady firmy," poznamenává Damborský. Výzkum rovněž potvrdil rostoucí význam globalizace trhů, zasahující ve stále větší míře malé a střední podnikání. To se projevilo v klesajícím významu geografické blízkosti konkurence, dodavatelů či možnosti získat exkluzivní postavení na daném trhu nebo možnost spolupráce a získání informací od konkurence. Výzkum přinesl i důležitý poznatek pro regionální a místní správu. Významným faktorem pro malé a střední firmy je image daného regionu a místa, který mohou významně ovlivnit právě instituce regionální samosprávy a municipalit. Je to dáno mimo jiné intuitivností rozhodovacího procesu. " Jen méně než polovina firem byla před investováním schopna stanovit náklady výroby či poskytování služeb," dokresluje Damborský průběh rozhodovacího procesu. Výzkumu se zúčastnilo více než 300 malých a středních firem v České republice. O jeho výsledky projevily zájem některé firmy, především středně velké. " Chtějí vědět, jak se rozhodují ostatní. Je to jistá forma benchmarkingu," uvádí realizátor výzkumu. Sektorová struktura respondentů, jimiž byli nejčastěji vlastníci firem a ředitelé, odpovídá struktuře národního hospodářství: přes čtyři procenta společností působí v primárním sektoru, přes 43 procent v sekundárním a bezmála 33 procent v terciárním sektoru. " Pětina firem informaci o sektorové struktuře neuvedla. Důvodem je i častá situace, kdy společnost podniká ve dvou i ve třech sektorech najednou," vysvětluje Damborský.
STĚHOVÁNÍ ZA LEPŠÍ ADRESOU
Fakt, že místo pro nový byznys vybírají podnikatelé mnohdy nahodile, potvrzuje také David Vidomus ze Společností Online. " Zhruba polovina našich klientů, kteří si pořizují firmu na klíč, nemá otázku sídla vůbec vyřešenou. Může jim v tom ale pomoci naše sesterská společnost Office House. I z jejích zkušeností vyplývá, že mnozí podnikatelé řeší adresu své firmy až jako další krok," říká Vidomus. Nejčastěji jde o vlastníky firem z malých měst, popřípadě periferií větších měst. " Podnikatelé si až postupem času začínají uvědomovat, že pro mnohé z jejich zákazníků, dodavatelů nebo partnerů je také důležitá adresa firmy, se kterou spolupracují. Lepší adresa znamená větší prestiž," zdůrazňuje marketingový ředitel Společností Online. Nejčastěji si pak podnikatelé vylepšují image přestěhováním do komerčních prostor v atraktivnější lokalitě. " Stále více majitelů firem ale začíná dávat přednost tak zvaným virtuálním kancelářím, jejichž provoz stojí už od několika stovek korun měsíčně," říká Vidomus.
Pohyby v počtu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ]
Období Počet OSVČ Změna
30.6.2001 959˙612 0
30.6.2002 977˙006 17 394
30.6.2003 994˙676 17 670
30.6.2004 962˙816 -31 862
30.6.2005 921 607 -41 207
30.6.2006 906˙795 -14 812
30.6.2007 913˙604 6 809
30.6.2008 931˙521 17 917
31.12.2008 938˙265 67 44
30.6.2009 957 176 18 911
Pramen: Společnosti Online dle údajů České správy sociálního zabezpečení
Autorka: TÁŇA KRÁLOVÁ
Zpět na začátek
|
Úředníci ohlásili dvojí omezení služeb
31. 8. 2009, Svitavský deník
Okresní správa sociálního zabezpečení hlásí omezení služeb. V pátek čtvrtého září odpoledne a v pondělí sedmého září po celý den bude z důvodu nedostupnosti některých aplikací částečně omezen provoz okresní správy sociálního zabezpečení, a to včetně pokladny," sdělila ředitelka Jaroslava Müllerová. Možný bude jen příjem dokladů, případně konzultace. (ik)
Zpět na začátek
|
Nejvíce zneužíváme nemocenskou
31. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/východní Morava
Lidé ve Zlínském kraji podvádějí s nemocenskými dávkami třikrát více než jinde. Nejvíce případů odhalili na Vsetínsku
Stává se vám, že jste na neschopence, ale během své nemoci občas přece jen vyrazíte nakoupit do obchodu nebo pozdravit známého?
Pak si dejte pozor a podobné návštěvy raději výrazně omezte. Kontroloři České správy sociálního zabezpečení ve Zlínském kraji totiž letos během prvních šesti měsíců ukončili nejvíce dočasných pracovních neschopností oproti ostatním krajům v Česku - 179 případů. "Na uvedených případech se nejvíce podílí okres Vsetín," řekl mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Podle něj se projevilo, že kvůli útlumu výroby v řadě podniků na Vsetínsku přešli propuštění lidé do dočasné pracovní neschopnosti. "Řešili tak svou tíživou sociální a ekonomickou situaci," uvedl Vařeka. "Jenže často se jednalo o lékařsky neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti. Proto byly ukončeny." Zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení zkontrolovali ve Zlínském kraji celkem 852 lidí, kteří byli na neschopence. Osmatřiceti z nich pak odebrali nebo snížili nemocenské dávky. "Jde o 4,5 procenta kontrolovaných pojištěnců. Celorepublikový průměr je přitom téměř třikrát nižší," připomněl Vařeka. Reakce lidí na kontrolory České správy sociálního zabezpečení jsou prý mnoho let neměnné. Lidé, kteří jsou během kontroly doma, obvykle bez problémů spolupracují. Ti, které kontroloři nenajdou, tvrdí, že se doma zdržovali, ale zvonění neslyšeli. "Většinou tvrdí, že kvůli užívání léků nebo únavě z nemoci spali," vysvětlil mluvčí. Lidé, kteří čerpají nemocenskou, musí mít u svého bytu funkční zvonek a jmenovku. Zároveň je jejich povinností říct ošetřujícímu lékaři platnou adresu, kde budou během nemoci pobývat. Kromě pracovníků České správy sociálního zabezpečení může nemocného zkontrolovat i zaměstnavatel. A to v prvních 14 dnech neschopenky nebo i po jejich uplynutí v případě, že nemocný stále pobírá započitatelný příjem. Zaměstnance může firma kontrolovat až do skončení tohoto nároku. Od ledna 2009 navíc platí nový zákon o nemocenském pojištění, který mění povinnosti lidí beroucích nemocenskou a zpřísnil sankce za jejich porušování. Podle České správy sociálního zabezpečení díky tomu ubylo lidí, kteří kvůli nemoci zůstávají doma.
"Od účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění se počet pracovních neschopností snížil," poznamenal Vařeka. Ve Zlínském kraji je u počtu neschopenek dlouhodobě stabilizovaný trend. "V okrese Vsetín je však situace odlišná a trend má vzrůstající tendenci," naznačil mluvčí Vařeka. Pracovníci České správy sociálního zabezpečení zkontrolovali v prvním pololetí letošního roku celkem 65 031 lidí a postihli 1129 případů. Nejvíce kontrol uskutečnili v Praze, ve Středočeském a v Moravskoslezském kraji. Pomyslnou stovkovou hranici kromě Zlínska překročil pouze Olomoucký kraj, kde ukončili neschopenky ve 134 případech.
* Srovnání krajů Kraj (Počet kontrol) Postihy Ukončeno Zlínský (852) 38 179 Olomoucký (2676) 57 134 Moravskoslezský (7038) 167 97 Ústecký (2949) 41 80 Jihomoravský (5115) 47 47 Vysočina (584) 12
38 Pardubický (4850) 106 22 Plzeňský (5443) 107 21 Karlovarský (3671) 59 1 Praha (12 933) 229 1 Jihočeský (5436) 40 0
Autor: Petr Skácel
Zpět na začátek
|
Šance sehnat práci se snižují
28. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/severní Čechy
V pondělí skončí čerstvým absolventům středních a vysokých škol "období hájení", kdy za ně stát platí sociální a zdravotní pojištění. Kdo nebude dál studovat či pracovat, musí na úřad práce. Tamse příští týden kvůli příchodu mladých lidí očekává zvýšený provoz. Mezi novými tvářemi u přepážek na úřadech práce bude jen málo mladých lidí, kteří za sebou mají úspěšné studium technických oborů. Víc bude asi těch, kteří si vybrali třeba cestovní ruch nebo veřejně správní obory. Obecně platí, že trh práce se v současné hospodářské krizi s mladými uchazeči o práci zrovna "nemazlí". Že jsou pro získání práce horší podmínky, lze dokumentovat například srovnáním nabídky pracovních příležitostí s označením "vhodné i pro absolventy" na internetovém serveru Jobs.cz. Počet takto inzerovaných pracovních pozic se oproti srpnu 2008 snížil o tři čtvrtiny. "Absolventi, kteří nemají praxi, jsou v dnešní době pro firmy příliš nejistá investice," konstatuje ekonom trhu práce Daniel Münich. Absolventi se musí vyrovnávat s menší nabídkou volných míst. Kvůli krizi se na Ústecku snížil jejich počet oproti červenci 2008 o 523, na jedno místo nyní připadá 21 uchazečů. Na konci minulého roku to byla jen polovina počtu. S jistou rezervou lze tedy říci, že sehnat práci je nyní dvakrát těžší. Podle čísel za loňský rok je situace mladých lidí těžší. Jestliže mezi roky 2004 až 2007 počet nezaměstnaných lidí do 25 let klesal, v roce 2008 došlo k nárůstu jejich podílu mezi všemi lidmi, kteří hledají práci, o 1,1 procenta. Podle odborníků na trh práce by ale situace mohla být mnohem dramatičtější, prudký nárůst nezaměstnaných absolventů brzdí hlavně dva faktory. Práce není, místa na školách naopak ano "Větší podíl absolventů středních škol se dostane na vysoké nebo vyšší odborné školy, takže tím se snad trochu vypustí pára," míní Münich. To potvrzují poznatky ředitele Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí Ladislava Skřivana. "Pro pokračování v dalším studiu se rozhodne kolem 80 procent našich absolventů. Tato skutečnost je pro školu dobrou vizitkou, na druhou stranu ale komplikuje naši snahu o spolupráci s potencionálními zaměstnavateli. Ta je naším prioritním programem," popisuje Skřivan pozici studentů technických směrů. Druhým faktorem je významný pokles počtu patnáctiletých v populaci. Novopečených středoškoláků je méně, tím pádem jich ani přes úbytek volných míst nemusí tolik do evidence nezaměstnaných.
MÍST PRO ABSOLVENTY NENÍ MNOHO V pondělí skončí čerstvým absolventům středních a vysokých škol "období hájení", kdy za ně stát platí sociální a zdravotní pojištění. Kdo nebude dál studovat či pracovat, musí na úřad práce. Počet volných vhodných pozic ale oproti minulosti klesl.
Objevují se nabídky stipendií Na podporu zaměstnanosti absolventů běží řada programů. Podniky nenechávají nábor náhodě, ale se školami spolupracují. "Ve spádové oblasti naší školy je třicet podniků s více než sto zaměstnanci. O naše absolventy mají zájem především Chart Ferox, Meva, Chabařovické strojírny, KS Kolbenschmidt Czech Republic, Black Decker, Martia a Matthey. Rozvíjí se spolupráce s několika autoservisy, ať už značkovými, nebo garážovými," popisuje Ladislav Skřivan, ředitel Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí. "Zájem zaměstnavatelů o naše absolventy vzrůstá do té míry, že nabízí absolventům za příslib nástupu podporu na vysoké škole jako Chart Ferox, objevují se i první nabídky stipendií, třeba v případě roudnické Mevy," dodává Skřivan.
Mladým absolventům nahrávají také odchody "silných" ročníků do důchodu, jak upozorňuje personální manažer Lovochemie Vladislav Smrž. "Poměrně velká část našich zkušených zaměstnanců odchází v posledních letech do starobního důchodu. Právě náhrada absolventy je vhodným řešením. Lovochemie spolupracuje se středními a vysokými školami. Vysokoškoláci, které přijímáme, procházejí ročním zaškolovacím programem a pak nastupují zejména na místa specialistů," říká Smrž.
Podniky musí volit mezi "levnějším" a nezkušeným absolventem a "dražším" člověkem s praxí. "Pokud společnost potřebuje obsadit manažerskou pozici, vybíráme z uchazečů s určitou praxí a zkušeností. V takovém případě hledáme vždy nejprve ve vlastních řadách. Na trhu práce jsme si dnes většinou schopni najít absolventa sami bez pomoci pracovních serverů či agentur. Na druhou stranu sehnat zkušené zaměstnance s praxí, zejména na technické pozice, je mnohem složitější," podotýká Smrž.
"Půjčování" mladých lidí Nedostatek zkušeností má absolventům alespoň částečně nahradit takzvaná podporovaná praxe, kterou jim nabízejí pracovní úřady. "Jednou z možností pro uplatnění absolventů je jejich umisťování, respektive propůjčování do organizačních složek státu k vykonání absolventské praxe. Tuto praxi však mohou vykonávat maximálně šest měsíců. Pokud ani po této době nenajdou na trhu práce uplatnění a vrátí se do evidence úřadu práce, nezískávají nárok na podporu v nezaměstnanosti. K té musí mít v posledních třech letech odpracováno dvanáct měsíců. Přesto lze konstatovat, že této možnosti využívá mnoho absolventů. Mnohdy mají díky svým schopnostem možnost získat trvalý pracovní poměr u některé z těchto organizací," uvádí Hana Drncová z ústeckého úřadu práce. K této praxi absolventi nastupují například na Českou správu sociálního zabezpečení.
"Podporovaná praxe absolventů ve státních organizacích je výborný nástroj, usnadňuje pozdější start do dalšího zaměstnání. Absolventům se dostane určité zaměstnanecké praxe, seznámí se i s odbornými činnostmi veřejné správy. Když potom přijdou pracovat někam jinam, začlenění do kolektivu nebo nutnost učit se novým věcem pro ně není nic nečekaného. Absolventská praxe dává také možnost sebepoznání, jaký druh práce by jim vyhovoval, a tedy jakým směrem se následně vydat," míní vedoucí odboru zprostředkování ústeckého úřadu práce Jan Kavřík. Nabídky do zahraničí U středoškoláků a vysokoškoláků se předpokládá částečné uplatnění v zemích EU. Přehled o možnostech práce v zahraničí poskytuje systém Eures, jeho poradci pracují při každém úřadu práce. Z Ústecka tímto způsobem získalo práci v roce 2008 95 lidí, asi desetina z nich byli absolventi.
Stále jde jen o doplňkovou možnost, která český pracovní trh ovlivňuje okrajově. V Evropě kvůli krizi také zhoustla atmosféra. "Vloni bylo na evropském pracovním webu www.europa.eu 1,2 milionu volných pracovních míst. Dnes je jich o 450 tisíc méně," podotýká hlavní manažerka Eures pro Českou republiku Věra Kolmerová. V Evropě nyní dochází k protisměrnému pohybu pracovníků, domů se houfně vracejí Poláci či Slováci, kteří na rozdíl od Čechů a třeba Slovinců patří k největším migrantům za prací. "Naši slovenští kolegové dokonce cestují do Irska, aby tam pomáhali krajanům s návratem domů a jejich uplatněním u domácích zaměstnavatelů. Češi pracují v Evropě v porovnání s jinými novými členskými zeměmi méně. Celkově se v Česku proto zmíněný zpětný pohyb příliš neprojevuje," uzavírá Kolmerová.
Autor: Petr Soukal
Zpět na začátek
|
Pečující osoby si mají požádat o přepočet důchodu
28. 8. 2009, Hranický týden
Pečujícím o osoby ve starobním či invalidním důchodu se může zvýšit důchod, musí však požádat o jeho přepočítání. Pokud někdo pečoval alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu nebo o závislou osobu, měl by požádat na České správě sociálního zabezpečení o přepočet svého starobního nebo invalidního důchodu. Procentní výměra starobního nebo invalidního důchodu pojištěnce, který pečoval alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu nebo o závislou osobu, se od 1. 7. 2009 stanoví tak, že za jeho příjem před 1. 1. 2007 se považuje částka 96 tisíc korun vynásobená přepočítacím koeficientem.
Takto získaná částka se přičte k jeho vyměřovacímu základu za příslušný rok. Po 1. 1. 2007 se bude přičítat částka odpovídající příspěvku na péči k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce. Výše přepočítacího koeficientu se zjistí tak, že v čitateli je všeobecný vyměřovací základ za rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ pečující osoby, a ve jmenovateli všeobecný vyměřovací základ 2007. Tato úprava spolu s dalšími změnami v započítávání příjmů a vyloučených dobách může podstatně zvýšit důchod pečujících osob.
Adresa: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5.
Zpět na začátek
|
KONTROLY DODRŽOVÁNÍ LÉČEBNÉHO REŽIMU V 1. POLOLETÍ 2009
28. 8. 2009, Olomoucký deník
Kraj Počet provedených kontrol Počet postihů Počet ukončených pracovních neschopností
Jihočeský 5 436 40 0
Jihomoravský 5 115 47 47
Karlovarský 3 671 59 1
Královéhradecký 4 392 62 13
Liberecký 610 28 4
Moravskoslezský 7 038 167 97
Městská správa sociálního zabezpečení Brno (MSSZ) 923 54 2
Olomoucký 2 676 57 134
Pardubický 4 850 106 22
Plzeňský 5 443 107 21
Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) 12 933 229 1
Středočeský 7 559 82 9
Ústecký 2 949 41 80
Vysočina 584 12 38
Zlínský 852 38 179
CELKEM ČR 65 031 1 129 648
Zpět na začátek
|
Krajská čísla:134 simulantů muselo do práce
28. 8. 2009, Hranický deník
Hodili se marod, jenže kontrola ze sociálky na to přišla a neschopenku ukončila. Takových případů bylo v prvním pololetí letošního roku v Olomouckém kraji téměř nejvíce v ČR. Podle analytiků pravděpodobně souvisí vysoký počet odhalených simulantů s dopady hospodářské krize, kdy se lidé snaží překlenout nejisté období právě na neschopence.
Tisíce kontrol
V Olomouckém kraji provedli pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) 2 676 kontrol. V domácnostech zjišťovali, jestli marod dodržuje režim práceneschopného pojištěnce. "Uložili 57 postihů, kontrolovaným zkrátili či odňali nemocenskou," uvedl mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Ve 134 případech neschopenku lidem ukončili, protože z lékařského hlediska nebyl důvod, aby lidé marodili. Více jich ukončili už jen ve Zlínském kraji. Přitom počet ukončení nesouvisí s vyšším počtem kontrol. Těch například v Jihomoravském kraji provedla sociálka jednou tolik, a neukončila ani jedinou. "Přezkoumáním zdravotního stavu se v těchto případech prokázalo, že dotyčný už není práce neschopný. Proč zrovna v Olomouckém kraji bylo téměř nejvíce případů, jakou to může mít spojitost, to nekomentujeme. K dispozici máme pouze data," reagoval mluvčí Vařeka.
Překlenutí nejistého období
Podle analytika Úřadu práce v Olomouci Jaroslava Mikšaníka odráží množství úředně odebraných neschopenek situaci v regionu, jehož ekonomický výkon je dlouhodobě slabší: "Určitě to souvisí se zvýšenou nezaměstnaností. Pro řadu lidí je útěk do nemoci možností, jak překlenout nejisté období. Řeknou si, že se hodí marod a potom se uvidí. A v Olomouckém kraji jsou rozšířena průmyslová odvětví, která byla krizí postižena nejvíce," komentoval Mikšaník. V některých firmách může podle analitika takový postup může podporovat i zaměstnavatel. "Než by zaměstnancům zkrátil pracovní dobu a platil jim šedesát procent, tak jim nenápadně doporučí, ať onemocní," uvedl. Uvažovala tak například dvaačtyřicetiletá Radka, která se na konci loňského roku takzvaně hodila marod.
Udělala jsem si na marodění čas
Firma, pro kterou pracuje, ohlásila propouštění a čekalo i ji. Na neschopence překlenula zhruba půl roku, a jak říká, vyřešila si zdravotní problémy, na které neměla čas. "Dlouhodobě mě bolela hlava a zápěstí pravé ruky. Neměla jsem čas jít lékaři, tak jsem si ho udělala," usmála se matka dvou dětí z vesnice, kde je více než desetiprocentní nezaměstnanost a i jiné firmy letos propouštěly.
"Finančně to bylo dost těžké. Štěstí, že dospělý syn je moc šikovný a při studiu si sehnal dvě brigády, takže si zaplatil svoje výdaje. V červnu jsem nastoupila zpátky. Dokonce jsem si polepšila a z výroby přešla na výstupní kontrolu: známá na personálním mi dohodila místo, které se uvolnilo," popisovala zaměstnankyně firmy, která dodává plastové součásti pro automobilový průmysl.
Nový zákon o nemocenském pojištění zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. "A to jak pro dočasně práce neschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře," uvedl Vařeka.
Nový zákon zavedl přísnější sankce
Za závažné porušení může nemocný dostat pokutu až dvacet tisíc korun. V Olomouckém kraji zatím pokutu žádný pojištěnec nedostal. "V červnu však dostal pokutu osm tisíc korun lékař ze Šumperska, protože nespolupracoval tak, jak podle zákona měl," uvedl mluvčí. Tlačí lidé v souvislosti s propouštěním na lékaře, aby jim napsali neschopenku? Podle dvou oslovených olomouckých lékařů ne. "Bylo to dříve, kdy lidé měli tendenci se sezonně házet marod. Teď už ne," uvedl praktický lékař Igor Mazoch.
Lidé mají strach vzít si neschopenku
K jeho kolegyni Haně Tiché chodí více pacientů v produktivním věku, kteří pracují ve stavebnictví a strojírenství. "Ti, co byli propuštěni, si nepřišli ke mně, ale obrátili se na úřad práce. Nárůst neschopenek nemám. Letošní léto jich mám naopak nejméně za poslední roky. Ba naopak jsou tací, kteří by měli na neschopenku jít, ale ze strachu o ztrátu zaměstnání chorobu přecházejí nebo si berou dovolenou," uvedla lékařka.
Autorka: DANIELA TAUBEROVÁ
Zpět na začátek
|
Chomutovsko - Osm "nemocných" hříšníků přišlo o nemocenskou
28. 8. 2009, Chomutovský deník
Přes devět set kontrol provedli od ledna do června pracovníci České správy sociálního zabezpečení v Chomutově. Kontrolovali nemocné, jestli svou pracovní neschopnost nezneužívají. Nutno dodat, že drtivá většina návštěv dopadla dobře, pouze v osmi případech čekal hříšníky nějaký postih. Ani v jednom případě inspektoři neschopnost neukončili, ale přistižení přišli o část nebo o celou nemocenskou. V Ústeckém kraji proběhlo skoro tři tisíce kontrol, osmdesáti lidem byla pracovní neschopnost ukončena a dalších čtyřicet přišlo o peníze z nemocenské. (jd)
Zpět na začátek
|
Může za to Škromach
28. 8. 2009, Blesk
Na svou mateřskou a nemocenskou stále čekají stovky naštvaných lidí. Kolaps způsobila změna zákona o nemocenském pojištění, která převedla placení z firem na Českou správu sociálního zabezpečení. A ta teď nestíhá platit! A kdo za celou novinkou stojí? Návrh už v roce 2006 předložil bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Blesk zjistil, že Škromach spolu s Petrem Nečasem (ODS) však navrhli v květnu změnu tohoto zákona. "Ano, navrhli jsme změnu, která snižuje počet stran tiskopisů, které vyplňuje lékař," řekl Blesku Nečas s tím, že jde o administrativní změnu. Se Zdeňkem Škromachem se Blesku nepodařilo spojit. Asi už i stát totiž pochopil, že existuje problém. Velký počet zdržení totiž vzniká právě nesprávným vyplněním tiskopisů! Podle Nečase leží veškerá ta dvě procenta nešťastných lidí? Blesku se totiž ozvala spousta dalších čtenářů, kteří mají problémy a na své peníze čekají měsíce marně. Blesk konkrétní případy předal ČSSZ a ta slíbila, že je prošetří.
(puk, růž)
Zpět na začátek
|
Lidé na Děčínsku marodí poctivě, o peníze nepřišli
28. 8. 2009, Děčínský deník
O nemocenské dávky v celé republice přišlo v letošním roce už více než tisíc lidí. Děčínští pacienti jsou ukáznění, o peníze za marodění přišel jediný člověk. Pracovníci děčínské správy sociálního zabezpečení jich přitom zkontrolovali téměř stovku. "Kromě krácení či odnětí nemocenského může správa ukončit dočasnou pracovní neschopnost v případě, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání, v Děčíně se to nestalo ani jednou," upozornil ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Nový zákon o nemocenském pojištění, účinný od 1. 1. 2009, přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře. "Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná správa nemocenské krátit nebo zcela odejmout, nejdéle však na sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti," řekl Vařeka. Upozornil, že pokud již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinen vrátit plátci dávky. Nová právní úprava zavedla i další sankce za závažné porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Pokud práceneschopný neposkytne součinnost při kontrole, může mu správa uložit též pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Nemocnému, který zvlášť závažným způsobem poruší stanovený režim, to může být pokuta až 20 000 Kč. Nové neschopenky, které začaly platit v letošním roce, dělají ale vrásky na čele mnoha lékařům i samotným nemocným. Nemocným chodí peníze se zpožděním, lékaři považuji formuláře za složité. "Nové neschopenky jsou složité a jejich vyplňování zabere spousty času. Celý nový systém je administrativně náročný," potvrdil děčínský lékař Tomáš Milič. Neschopenky, které vystaví, musí každý den posílat na správu sociálního zabezpečení, což mu zvyšuje náklady na poštovné. Neschopenky nemají ani standardní formát a do běžné obálky se nevejdou. I když lidem hrozí za nedodržení léčebného režimu vysoké sankce, marodit nepřestali, ale podle statistik České správy sociálního zabezpečení marodí déle. Být nemocen jen pár dnů se totiž nevyplácí. V prvním pololetí letošního roku se počet nemocných v Ústeckém kraji snížil zhruba o třicet tisíc lidí, naproti tomu se průměrný počet odstonaných dní zvýšil o jedenáct procent. Jedna pracovní neschopnost trvala v průměru jednapadesát dní. Od 1. ledna prvních čtrnáct dnů nemoci dostává zaměstnanec náhradu od svého zaměstnavatele, a to jen za pracovní dny a pouze po dobu trvání pracovního vztahu. Peníze se navíc podle zákona vyplácejí až od čtvrtého pracovního dne. Až od patnáctého dne vyplácí nemocenskou správa sociálního zabezpečení. "V prvním čtvrtletí mi výrazně ubylo pacientů v pracovní neschopnosti. Lidé si spíš berou dovolenou a až když nemoc nevyléčí, jdou k lékaři a chtějí marodit," poznamenal Tomáš Milič. Čerpat dovolenou na marodění si neváhá vzít stále více lidí. "Platíme hypotéku a kdybych si týden poležela, byl by to citelný zásah do rozpočtu. Stejně nikdy nevyberu celých pět týdnů dovolené v roce, tak ty dny při nachlazení využiji," řekla Jana Bohatá z Děčína.
JAK JSME MARODILI
Počet kontrol v republice - 65˙031
Počet kontrol v kraji - 2949
Počet kontrol v okrese - 99
Počet postihů - 1129
Počet postihů - 41
Počet postihů - 1
Autorka: ALICE KLAUBENSCHALKOVÁ
Zpět na začátek
|
Uspěje výmluva o neodkladném nákupu?
27. 8. 2009, Hranický deník
Šla jsem nakoupit, podobné vzkazy nechávají lidé na neschopence na lístku přilepeném na dveřích, když pobíhají venku, místo toho, aby leželi doma v posteli. Co na to kontrola? Podle správy sociálního zabezpečení záleží na okolnostech toho kterého případu. "Pokud by byl za dveřmi bytu lístek s oznámením, že je dotyčná osoba na nákupech, není odlišný způsob v provedení kontroly. Stejně tak když kontrolovaná osoba po provedené kontrole namítá, že spala, neslyšela zvonek, byla na nákupech, atd. Vždy je každý případ individuálně posouzen v celém kontextu," reagoval mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Lidé, kteří jsou na nemocenské, musí podle Vařeky umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu. Byt musí opatřit zvonkem a jmenovkou. "Stejně tak musí uvést platnou adresu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři," upozornil. Kontrolu provádějí zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení na základě vlastního výběru nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře, úřadu práce nebo posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení. Přitom prvních čtrnáct dní může kontrolu provádět zaměstnavatel. Kontroloři se musejí prokázat "Průkazem zaměstnance pověřeného kontrolou". (tau)
Zpět na začátek
|
Přes tisíc nemocných porušilo léčebný režim a přišlo o nemocenskou
27. 8. 2009, Měšec.cz
Hodit se marod a nedodržovat na neschopence léčebný režim se nevyplácí. Okresní správy sociálního zabezpečení přitvrdily kontroly. Zpět do práce muselo již celkem 648 simulantů, přes tisíc lidí o nemocenské dávky přišlo. Nejvíce podvádějí lidé na Zlínsku.
Přísný metr na simulanty a ty, kteří se po dobu pracovní neschopnosti řádně neléčí, přinesl od ledna 2009 nový zákon o nemocenském pojištění. Kontroloři okresní správy sociálního zabezpečení mohou na dveře nemocného zazvonit i o víkendu. Podezření na zneužívání nemocenských dávek mohou nechat prověřit praktičtí nebo posudkoví lékaři. Zkontrolovat nemocného zaměstnance může prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení nechat i jeho zaměstnavatel nebo úřad práce. "V 1. pololetí provedli zaměstnanci okresních správ celkem 65˙031 kontrol ," přibližuje Alena Fraňková, odborná pracovnice České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V˙1. pololetí nachytali kontroloři při porušování léčebného režimu přes tisíc lidí. Celkem 1129 kontrolovaných to pocítilo na vlastní peněžence. O nemocenskou buď zcela přišlo, nebo se jim nemocenské dávky razantně zkrátily. Pokud kontrola zjistila závažné zneužívání nemocenských dávek, udělila okresní správa takovým lidem navíc pořádkovou pokutu až ve výši 20 tisíc korun. V dalších 648 případech se odhalilo, že z˙lékařského hlediska není žádný důvod pro pokračování neschopenky a simulanti šli zpět do práce.
Největší počet nemocných zkontrolovala v˙1. pololetí Pražská správa sociálního zabezpečení, která prověřovala celkem 12˙933 práceneschopných. Ve 229 případech Pražané o nemocenskou přišli a v˙jednom případě byla simulantovi pracovní neschopnost ukončená. Nejvíce simulantů a bezdůvodných pracovních neschopností ale kontroly odhalili ve Zlínské kraji. "Z˙852 kontrolovaných zde byla rozhodnutím okresní právy ukončená pracovní neschopnost u 179 lidí. Každý případ se posuzuje pečlivě ve spolupráci s˙praktickým a revizním lékařem," přibližuje Alena Fraňková. Vysoký počet neoprávněných pracovních neschopenek odhalily kontroly také v˙Olomouckém kraji, kde došlo k˙ukončení ve 134 případech.
"Lidé, kteří čerpají nemocenské dávky , musejí počítat s˙tím, že kontrolu dodržování stanoveného léčebného režimu musejí umožnit. "Ošetřujícímu lékaři je proto třeba uvést platnou adresu, na které se bude práceneschopný řádně léčit," upozorňuje Alena Fraňková. Byt, ve kterém se nemocný léčí, musí lidé na neschopence označit svou jmenovkou a zvonek na dveřích má být funkční, aby se kontrola mohla dozvonit. Pověření pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení, kteří kontrolu provádějí, se musejí prokázat "Průkazem zaměstnance pověřeného kontrolou". "Práceneschopní občané jsou povinni prokázat svou totožnost a předložit doklad o dočasné pracovní neschopnosti, do kterého kontrola zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis," přibližuje Alen Fraňková.
Pracovních neschopností v˙Česku nyní výrazně ubylo, v 1. pololetí 2009 meziročně o více než 362 tisíc. Prodloužila se ale doba trvání jedné pracovní neschopnosti. " V 1. pololetí 2009 trvala v Česku jedna pracovní neschopnost v průměru 48,98 dne, což je meziroční nárůst o 9,10 dne. Ženy stonaly v průměru 50,3 dne, u mužů trvala jedna pracovní neschopnost v průměru 47,59 dne," uvádí Česká správa sociálního zabezpečení ve svých statistikách. Přišla vás v době nemoci domů kontrola? Jaké s tím máte zkušenosti. Podělte se o názor s ostatními.
Autorka: Eva Sovová
Zpět na začátek
|
OSSZ v Chrudimi se návštěvníkům na dva dny uzavře
27. 8. 2009, Chrudimský deník
Okresní správa sociálního zabezpečení Chrudim oznamuje veřejnosti, že v pátek 4. září a v pondělí 7. září 2009 budou z technických důvodů pro veřejnost uzavřena tato oddělení: důchodové oddělení, nemocenské oddělení a oddělení účtárny pojistného a dávek. Děkujeme za pochopení. (red)
Zpět na začátek
|
Podvádělo jen 40 nemocných, přišli o dávky
27. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/jižní Čechy
Jako marodi jsou Jihočeši vzorní. Alespoň to vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení. Její zaměstnanci letos v prvním pololetí zkontrolovali v kraji 5 436 nemocných, podvádělo jich jen čtyřicet. Lidé, kteří nedodržovali režim, jaký jim předepsal ošetřující lékař, pak přišli o celou, nebo část nemocenských dávek. U žádného z nich ale správa sociálního zabezpečení nemusela nemocenskou ukončit. V celé republice to přitom udělala u 648 lidí, nejvíce jich bylo ve Zlínském kraji. Nový zákon o nemocenském pojištění, který začal letos platit, je vůči nemocným daleko přísnější. "Pokud například při kontrole nespolupracují, tedy neprokážou svou totožnost a doklad o vzniku pracovní neschopnosti, můžeme jim uložit pokutu až deset tisíc korun," upozornil tiskový mluvčí správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.
Pacientům nedodržujícím režim uložený lékařem hrozí kromě zkrácení, či úplného odnětí nemocenských dávek i sankce až dvacet tisíc korun. Nově od letošního roku také může nemocné prvních čtrnáct dnů kontrolovat zaměstnavatel. Celkem letos v České republice zkontrolovali pracovníci správy sociálního zabezpečení přes 65 tisíc nemocných, u 1 129 zjistili nějaký prohřešek. Dalším 648 lidem neschopenku předčasně ukončili. (zml)
Zpět na začátek
|
134x stop neschopence za podvádění
27. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/střední Morava
Rekordní počet lidí, kteří zneužívají neschopenky, zjistili v Olomouckém kraji kontroloři ze správy sociálního zabezpečení. Ve sto třiceti čtyřech případech dokonce pracovníci správy pracovní neschopnost ukončili. To je druhý nejvyšší výsledek po Zlínském kraji.
Lidi, kteří jsou kvůli nemoci na neschopence, mohou přijít přímo domů zkontrolovat pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení, v prvních čtrnácti dnech také zaměstnavatel. To bylo sice možné i dříve, nový zákon platný od začátku roku zpřísnil ale pokuty a další sankce za zneužívání nemocenckých dávek. "Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná správa nemocenské krátit nebo zcela odejmout," vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.
"Obdobně může podle zákoníku práce snížit nebo neposkytnout v prvních čtrnácti kalendářních dnech náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel." V praxi to znamená, že nemocný musí být opravdu doma, a ne například někde na "melouchu". Na střední Moravě navštívili kontroloři v prvních šesti měsících letošního roku dva tisíce šest set sedmdesát šest domácností. "V sedmapadesáti případech jsme udělili postih, ve sto třiceti čtyřech případech jsme sáhli k ukončení pracovní neschopnosti," uvádí Vařeka. Pouze Zlínský kraj zaznamenal ještě horší výsledek, o neschopenku tam přišlo sto sedmdesát devět lidí. Zatímco v celorepublikovém průměru zjistili pracovníci správy sociálního zabezpečení pochybení ve 2,7 procenta případů, v Olomouckém kraji to bylo 7,1 procenta. "To je opravdu abnormálně velké číslo. Je otázka, zda za tím stojí třeba práce na černo nebo vysoká nezaměstnanost a obavy z propouštění," uvažuje nezávislá analytička Mária Dvořáková. Pracovníka, který je na neschopence, nemůže totiž zaměstnavatel propustit. To, zda jejich zaměstnanci skutečně marodí, si hlídají i některé firmy. "Kontroly děláme a také jsme zjistili nedodržování předepsaného režimu," říká mluvčí mohelnického podniku Siemens Elektromotory Petr Sedláček. "Dosáhli jsme tím i velkých úspor." Také uničovský Unex se stará o to, jak tráví dny na neschopence jeho zaměstnanci. "Hodně jsme to řešili před dvěma lety. Tehdy jsme měli podezření na zneužívání neschopenek," sděluje mluvčí Unexu Boris Keka. "Dnes s tím problém nemáme, lidé si váží práce."
* Co ukázaly kontroly
Lidé na neschopence za první
pololetí 2009 na Moravě
kraj A B C
Jihomoravský 5115 47 47
Moravskosl. 7038 167 97
MSSZ Brno 923 54 2
Olomoucký 2676 57 134
Vysočina 584 12 38
Zlínský 852 38 179
CELKEM ČR 65 031 1129 648
A = počet kontrol
B = počet postihů
C = ukončené pracovní neschopnosti
Zdroj - Česká správa sociálního zabezpečení
Zpět na začátek
|
Ošetřovné nevyplácí firma
27. 8. 2009, Ekonom
Víte, na jaké dávky máte nárok, když stůně vaše dítě? Kdo je vyplácí a za jakých podmínek?
Každá nemoc je nepříjemná, potrápit dokáže nejen v poslední době skloňovaná prasečí chřipka, ale i obyčejný zánět průdušek. A co teprve, když onemocní vaše dítě a vy s ním musíte zůstat doma.
Víte, na jak vysoké dávky máte v takovém případě nárok a jak je získat? Pravidla pro jejich poskytování se letos změnila.
Kdo má nárok na dávky
Peněžitá dávka poskytovaná při ošetřování nemocného člena rodiny, čili takzvané ošetřovné se nejčastěji vyplácí lidem, kteří se starají o nemocného potomka, a proto nemohou chodit do práce. Nárok na ni ale máte i pokud budete pečovat o manžela či jiného člena domácnosti, jejichž zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou. Vyplácí se i tehdy, kdy potomek mladší 10 let nemůže třeba kvůli havárii topení nebo nařízené karanténě chodit do školky či školy. Získat je může i babička nebo jiný člen rodiny, který převzal péči o dítě, když jeho maminka na mateřské dovolené leží v nemocnici, a nemůže tak o nemluvně pečovat. Představte si malého Kristiána. V únoru dostal zápal plic a maminka Marie s ním zůstala doma. Nutnost ošetřování syna si nechala potvrdit od lékaře a dokument poslala na okresní správu sociálního zabezpečení, která jí bude devět dní vyplácet ošetřovné.
Podobný postup, tentokrát s potvrzením ze školy, zvolila, když musel Kristián zůstat doma kvůli havárii vodovodního potrubí ve škole, kterou navštěvuje. V květnu už paní Marie nepracovala. Užívala si mateřské dovolené a těšila se na druhého potomka. Měsíc po jeho narození si však zlomila nohu a péči o miminko i Kristiána převzal její manžel Josef. I když se celá rodina těšila pevnému zdraví, využil svého zákonného práva a požádal o ošetřovné. Na ošetřovné ale nemáte nárok pokud vám péče o nemocnou osobu nebrání ve výkonu zaměstnání nebo pokud s ní nežijete ve společné domácnosti. Výjimkou z druhého pravidla bude ošetřování dítěte, které mají rozvedení manželé ve střídavé péči.
Když si například výše zmíněný nadšený fotbalista Kristián po jednom zvlášť povedeném zákroku zlomil ruku, nemohl se sice věnovat své oblíbené hře, v návštěvě školy mu ale úraz nezabránil. Potřeboval pouze ráno a večer pomoci s převlékáním. Paní Marie tak mohla dál chodit do práce a nárok na ošetřovné jí nevznikl. To platí i pokud onemocní její sestra žijící v Brně. Naopak při nemoci tety pana Josefa, která s nimi bydlí v jedné domácnosti, bude mít Marie nebo Josef na ošetřovné nárok. Ošetřovné nezískáte také v případě, že pracujete z domova nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Totéž platí i pro osobu samostatně výdělečně činnou, a to dokonce i v případě, že si platí nemocenské pojištění.
Maximálně devět dní
Ošetřovné je poskytováno po dobu nejvýše devíti kalendářních dní, v případě osamělého (tedy svobodného, ovdovělého či rozvedeného) zaměstnance trvale pečujícího o dítě ve věku do 16 let nejvýše šestnáct dní. Zákon ale nijak neomezuje celkovou dobu pobírání ošetřovného za rok. Při novém onemocnění či úrazu ošetřované osoby o ně můžete požádat znovu.
Když se Kristián vyléčil ze zápalu plic, nastoupil do školy a kvůli oslabené imunitě dostal po týdnu chřipku, požádala paní Marie o ošetřovné znovu. Na "nové", opět maximálně devítidenní ošetřovné by měla nárok, i pokud by její syn dostal znovu zápal plic. Nárok by na ně neměla, kdyby Kristiánův lékař po devíti dnech léčby zjistil, že nejde o zápal plic, ale o angínu. Doba pobírání by se tak vyčerpala a nezačala by se počítat znovu, protože by nešlo o nové onemocnění. Kristián ovšem už není jedináček. Zápal plic po dvou dnech dostala i jeho sestřička Magdalena a jednomu z rodičů vznikl nárok na dalších devět dní dávky. Marie začala dávku pobírat za Kristiána, a když se nemoc objevila u Magdaleny, požádala o ni znovu. Nezískala ji ale ve dvojnásobné výši. Nejprve dostávala po dobu devíti dnů ošetřovné za Kristiána, poté za Magdalenu. Devítidenní lhůta se ale v případě dcerky počítala od skutečného začátku nemoci a paní Marie tak celkem pobírala ošetřovné jedenáct dní.
Úřední kalkulačka
Výše ošetřovného se počítá obdobným způsobem jako nemocenské, kalkulačku pro výpočet najdete na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Po dobu pobírání dostanete šedesát procent redukovaného vyměřovacího základu. Jde o stejnou částku jako nemocenské vyplácené od 15. dne nemoci. Tento redukovaný vyměřovací základ se letos mírně navýšil. Ošetřovné vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení od prvního dne ošetřování za každý kalendářní (nikoliv pracovní) den. Kristiánova chřipka trvala týden, Marie tedy pobírala ošetřovné sedm dní. Na základě jejího hrubého měsíčního příjmu 18 tisíc korun jí správa sociálního zabezpečení vyplatila ošetřovné ve výši 2 240 korun. Zaměstnavatel dávku nevyplácí, jen předává okresní správě sociálního zabezpečení podklady. Na vás je, abyste nahlásili nepřítomnost v zaměstnání kvůli ošetřování nemocného dítěte nebo člena domácnosti. Vaši nepřítomnost omluvit musí, nepotřebujete jeho souhlas.
Střídání a formuláře
Letošní novinkou je možnost jednoho vystřídání oprávněných osob při ošetřování. Ošetřovné je vypláceno vždy jen jedné z nich, opět celkem maximálně devět dnů.
Nárok uplatníte pomocí formuláře "Rozhodnutí o potřebě ošetřování". Tiskopis vystaví lékař ošetřovaného nebo škola v případě havárie či jiné obdobné události. Formulář předáte zaměstnavateli, který vyplní jemu určenou část a zašle jej spolu s podklady pro výpočet dávky a s "Přílohou k žádosti o dávku nemocenského pojištění" na okresní správu sociálního zabezpečení. Pokud se chcete při ošetřování vystřídat s manželem, vyplní druhá osoba nárokující dávku formulář "Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování". Ten je dostupný na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Vyplněný formulář zašle společně s formulářem "Potvrzení o trvání potřeby ošetřování" vystaveným lékařem ošetřovaného a kopií kteréhokoliv dílu tiskopisu "Rozhodnutí o potřebě ošetřování" na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Ošetřovné v Česku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení ve výši 60 procent redukovaného vyměřovacího základu maximálně 9 dní, ve výjimečných případech až 16 dní,
pro ošetřování nemocného nebo zraněného člena rodiny, který žije s vámi ve společné domácnosti.
Ošetřovné se nevyplácí podnikatelům ani zaměstnancům pracujícím z domova. Nárok na ošetřovné má ten, kdo pečuje o některého ze členů domácnosti, jehož zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou.
Autorka: Lucie Rytířová
Zpět na začátek
|
Úřady jim už měsíce nezaplatily!
27. 8. 2009, Blesk
Už několik měsíců čekají na sociální dávky, nemají na nájem, jídlo ani poplatky. Kdo? No přece stovky maminek na mateřské a marodů, kterým Česká správa sociálního zabezpečení nezaplatila peníze, na které mají nárok. Je to výsměch, ostuda i arogance státu, shodují se maminky a nemocní. A co na to úředníci? Jde prý jen o pár procent obyvatel! Ti jsou ale bez prostředků! Problémy začaly s příchodem roku 2009, kdy začal mateřskou a nemocenskou místo firem vyplácet stát. Mateřskou tak vyplácí od prvního dne, nemocenskou od 15. dne nemoci. Aby se celý systém zrychlil a zjednodušil, dostala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je podřízena ministerstvu práce a sociálních věcí, nový počítačový systém. Podle úředníků stál sice miliony korun, ale místo aby jim práci ulehčil, ji pořádně zkomplikoval. A na to se stále vymlouvají!
Stovky i tisíce dávek tak chodí pozdě. Zatímco u někoho jde o měsíční zpoždění, jiní čekají na peníze daleko delší dobu. Maminky i nemocní se tak ocitli v krizové situaci. Peníze na nájem i na jídlo mít musí, ale nikdo jim je nedává. A tak si často půjčují s tím, že zaplatí, až peníze od sociálky přijdou. A jejich dluhy narůstají...
A co na to ČSSZ? "V současnosti vyplácíme 98 procent nemocenských dávek v zákonné lhůtě," říká mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. Přesto hlavně v Praze problémy zůstávají. Podle Vařeky jsou na vině hlavně lékaři a zaměstnavatelé, kteří dodávají špatné podklady, podle kterých se dávky vyplácejí.
Čtenáři Blesku: Už ztrácíme nervy
Milan Kovář (52)
Na neschopence byl bez dvou dnů měsíc. A další dva měsíce musel čekat, než mu přišla nemocenská. Omarodil 6. dubna a znovu do práce nastoupil 4. května. Firma mu bez problému zaslala peníze za první dva týdny nemoci a on čekal, kdy dostane nemocenskou. "Přestavuji dům, v srpnu se s rodinou chceme nastěhovat, a tak potřebujeme každou korunu. Nemocenská 7,5 tisíce za marodění v dubnu mi ale přišla až 15. července!" vyprávěl Blesku naštvaný muž z Nymburka.
Hana Zdvihalová (27)
Od 14. května 2009 je Hanka z Neveklova na rizikovém těhotenství a od té doby čeká na peníze. "Prvních 14 dní mi nemocenskou zaplatil bez problémů zaměstnavatel. Poslední dva květnové dny mi měly být vyplaceny s nemocenskou za červen Správou sociálního zabezpečení v Praze 8. Peníze za červen mi stále nepřišly, a to ani nemluvím o tom, že bych měla dostat nemocenskou za červenec a brzy již i za srpen," řekla Blesku s tím, že na úřad volá pravidelně, ale je to k ničemu.
Jana Mazurová (36)
Zaměstnavatel Jany ze Skuhrova nad Bělou má sídlo právě v metropoli. Proto žena spadá pod úřad na Praze 8. Byla na pracovní neschopnosti z důvodů rizikového těhotenství, bohužel ale porodila o 2 měsíce dříve, než byl termín porodu. Takže 3. června ukončila pracovní neschopnost a 4. června se narodil syn. Od té doby jí nevyplatili ani halíř. "Na tomto úřadě musí mít takový bordel, že to je do nebe volající," říká Jana.
Co na to právník: Mají nárok na náhradu
"Domnívám se, že příjemce dávky má nárok na náhradu škody, která mu pozdní výplatou vznikla - pokud si někdo tedy musel půjčit, vznikla mu pak škoda ve výši úroku, který za takovou půjčku uhradil," uvádí právník Jaroslav Vaško z www.epravo.cz. Jak ale dodává, v případě sporu by se řešila i přiměřenost výše úroku. Pokud by si tedy někdo půjčil na extrémně vysoký úrok, je malá pravděpodobnost, že by vysoudil celou částku.
Jak postupovat, když jste nedostali peníze
1. Zeptejte se na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, proč jste dávku nedostali.
2. Obraťte se na zaměstnavatele, jestli poslal Okresní správě sociálního zabezpečení žádost o dávku.
3. Telefonujte, urgujte a stěžujte si. A hlavně se nenechte odbýt!
4. Můžete také podat oficiální stížnost na Odbor stížností ČSSZ, Křížová 25, 225 08 Praha 5 (ústředí ČSSZ).
Autorky: Radka Růžičková, Veronika Pukačová
Zpět na začátek
|
Nenechte se "ošálit" SVÝMI ZAMĚSTNAVATELI
26. 8. 2009, Blesk-zdraví
Pokud vám lékař začne po dlouhé době vypisovat neschopenku, možná vás napadne spousta otázek. Zákony se totiž čas od času mění, a proto je dobré být v obraze. Na vaše povinnosti, práva a hlavně možnosti jsme se zeptali odborníka, JUDr. Nataši Randlové.
1 Kdy máme nárok na náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost?
Zaměstnanec ji pobírá od svého zaměstnavatele po dobu prvních 14 kalendářních dní své dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne ji vyplácí správa sociálního zabezpečení. Podmínkou je, aby vás lékař uznal jako pracovně neschopného.
2 Jaký je konkrétní postup?
Lékař vám vystaví tzv. neschopenku a vydá tři díly tohoto rozhodnutí. U sebe si nechte díl se žlutým pruhem. Další díly (s modrým a růžovým pruhem) neprodleně předejte zaměstnavateli. Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti obdržíte díl s červeným pruhem pro svého zaměstnavatele.
3 Co je tzv. ochranná lhůta a jak dlouho trvá?
e to doba po skončení zaměstnání, ve které ještě máte nárok na dávky nemocenského pojištění. U nemocenské je tato lhůta sedm kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání (a tedy zániku pojištění zaměstnance). V případě peněžité pomoci v mateřství u žen činí ochranná lhůta pro nárok na tuto dávku 180 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. U ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství není tzv. ochranná lhůta upravena.
4 Může zaměstnanec na nemocenské přijít o práci?
Ochrannou dobu známe rovněž ze zákoníku práce. Je to období, kdy zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti skončit pracovní poměr. Existují však zákonem stanovené výjimky, kdy i v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance zaměstnavatel k ukončení pracovního poměru přistoupit může.
5 Od kdy začíná pracovní neschopnost?
Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji ošetřující lékař navrhl. Vznikne- li ale dočasná pracovní neschopnost ve dni, ve kterém již má zaměstnanec směnu odpracovanou, začíná dočasná pracovní neschopnost až následujícím kalendářním dnem.
6 Může lékař oznámit zaměstnavateli "citlivé" údaje zaměstnance?
Zaměstnavatel má právo požádat ošetřujícího lékaře o sdělení rozsahu režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Ale jen v rozsahu, v jakém ho smí kontrolovat, tj. místa pobytu během dočasné pracovní neschopnosti a doby povolených vycházek. Jedná-li se o lékaře, který provádí závodní preventivní péči, tak ten také může říci, zda je zaměstnanec schopen vykonávat sjednanou práci. Jiné údaje není oprávněn zaměstnavateli sdělovat.
7 Je možné ji získat i zpětně?
Ano, je to možné. Ale jen v některých případech a záleží pouze na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Je to možné např. v případě, že zaměstnanec nemohl navštívit svého ošetřujícího lékaře, a to po dobu nejvýše tří kalendářních dní zpátky. Pro uznání delší doby bude ošetřující lékař potřebovat předchozí písemný souhlas OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení - pozn. red.).
8 Jak je stanovená výše náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti?
Podle zákona má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy až od 4. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Výpočet průměrného výdělku vychází ze stejných pravidel jako například u výpočtu náhrady mzdy za dovolenou. V případě náhrady mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti se však redukuje pomocí redukčních hranic - zaměstnanci tak obdrží výrazně nižší částku.
9 Kdo má právo nemocného kontrolovat?
V období prvních 14 kalendářních dní zaměstnavatel může svého zaměstnance kontrolovat nebo o kontrolu požádat přímo správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel kontroluje pouze povinnosti zdržovat se v místě nahlášeného pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Po 14. kalendářním dni trvání dočasné pracovní neschopnosti provádí kontrolu už pouze správa sociálního zabezpečení, která může kontrolovat i dodržování celého léčebného režimu.
10 Jaké jsou povinnosti pacienta na neschopence?
K povinnostem patří dodržovat léčebný režim, zdržovat se v místě nahlášeného pobytu, zachovávat rozsah a dobu povolených vycházek, dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři ke kontrole a oznámit předem zaměstnavateli povolení změny místa nahlášeného pobytu.
11 Kdo stanovuje dobu vycházek?
O povolení, změně rozsahu a době vycházek rozhoduje pouze ošetřující lékař.
12 Co se stane v případě, že mě kontrola nezastihne doma?
Pokud byste nebyl zastižen v místě nahlášeného pobytu, lze předpokládat, že jste porušil režim dočasně práce neschopného. O takovéto kontrole je kontrolující povinen sepsat záznam, který je předán zaměstnanci, zaměstnavateli nebo správě sociálního zabezpečení. Záleží na tom, kdo kontrolu provedl.
13 Jaké jsou za to postihy?
Zaměstnavatel může snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy. Správa sociálního zabezpečení může snížit nebo zcela odebrat nemocenské. V případě, že nemocný vůbec neumožní kontrolu, může mu být správou sociálního zabezpečení uložena pokuta do výše 10 000 Kč.
14 Jaké mohou být sankce za nedodržení léčebného režimu?
Dodržování režimu kontroluje pouze správa sociálního zabezpečení. Při porušení léčebného režimu může dočasně zkrátit nebo úplně odejmout nemocenské, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dní ode dne porušení tohoto režimu. Také může být zaměstnanci uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.
15 Lékař mě chce uschopnit, ale necítím se být ještě způsobilý svou práci vykonávat. Co mohu dělat?
Můžete se do tří dnů prostřednictvím lékaře obrátit s návrhem na přezkoumání rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti na vedoucího lékařského zařízení. V případě zamítavého stanoviska lze do pěti dnů podat odvolání ke zřizovateli zdravotnického zařízení nebo správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci zdravotnického zařízení.
16 Mám povinnost kontrole otevřít a vpustit ji do bytu?
Při kontrolách musí být respektováno právo kontrolovaného na ochranu soukromí a rodinného života a nedotknutelnost obydlí, do něhož nelze vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Vpustit kontrolu do bytu tedy nemusíte, pokud však neotevřete ani dveře, nemá kontrola jak zjistit, jestli dodržujete stanovený režim dočasně práce neschopného, a zbytečně tak riskujete, že přijdete o náhradu mzdy nebo nemocenské.
17 Co když mě kontrola nenajde?
Pro účely kontroly doporučujeme, aby si zaměstnanci řádně označili své domovní dveře/zvonek. Je pravděpodobné, že vás kontrola požádá, abyste prokázali svoji totožnost a rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (se žlutým pruhem), tak aby bylo jednoznačné, že jste kontrolovaná osoba.
18 Musím "marodit" jen v místě trvalého bydliště?
Nemusíte. Stačí nahlásit změnu místa ošetřujícímu lékaři při uznání neschopenky. Změnit takto nahlášené místo pobytu bude možné jen s předchozím souhlasem lékaře a tato změna musí být předem písemně oznámena zaměstnavateli z důvodu, aby bylo možné provést kontrolu.
19 Ve kterých případech nemá pacient nárok na nemocenské?
Závažnost nemoci nárok neovlivňuje. Rozhodující je skutečnost, jestli byl pacient uznán dočasně práce neschopným. Nárok na nemocenské se zkracuje o polovinu, jestliže si zaměstnanec dočasnou pracovní neschopnost přivodil svou vinou. Např. účastí ve rvačce, v opilosti, zneužitím omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
20 Můžu být současně na úřadu práce a v dočasné pracovní neschopnosti?
Ano. Znamená to, že jste např. omluven z návštěv úřadu práce ve stanovených termínech. Nárok na nemocenské by vám však náležel pouze z titulu tzv. ochranné lhůty.
21 Jak je to s prvními třemi dny dočasné pracovní neschopnosti?
V prvních třech pracovních dnech není nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské. S výjimkou karantény, kdy zaměstnanec pobírá náhradu mzdy i po dobu prvních tří pracovních dnů, ale pouze ve výši 25 % redukovaného průměrného výdělku. Někteří zaměstnavatelé ale poskytují jako benefit náhradu mzdy již v prvních třech pracovních dnech.
22 Mám právo na nemocenské, pokud je to mé první zaměstnání po škole a jsem ještě v tříměsíční lhůtě?
Ano, nárok na nemocenské máte. Jako zaměstnanec v pracovním poměru jste se stal účastníkem na nemocenském pojištění, z čehož plyne váš nárok.
23 Mám nárok na neschopenku i v době těhotenství?
V dočasné pracovní neschopnosti můžete být až do dne nástupu na mateřskou dovolenou (zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným datem porodu). Po skončení mateřské dovolené ji lze zase obnovit. Pokud žena na mateřskou dovolenou nenastupuje, může být v dočasné pracovní neschopnosti po celou dobu těhotenství.
24 Je možné si na neschopence přivydělávat prací z domova?
Můžete. Ale jen pod podmínkou, že touto prací neporušíte svůj léčebný režim. Také se nesmí jednat o činnost, ze které pobíráte náhradu mzdy nebo nemocenské.
25 Mám právo na dočasnou pracovní neschopnost, pokud mám doma nemocné dítě?
V takovém případě nemáte nárok na dočasnou pracovní neschopnost, ale vzniká nárok na ošetřovné, z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Ošetřovné se poskytuje nejdéle po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování (u osamělého zaměstnance po dobu 16 kalendářních dnů).
26 Kdo a za jakých podmínek posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a invaliditu?
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (trvající déle než 1 rok) a možné uznání plné nebo částečné invalidity posuzuje Lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení. Pro uznání plné invalidity musí klesnout schopnost soustavné výdělečné činnosti o 66 % nebo musí být možná jen za zcela mimořádných podmínek. Pro uznání částečné invalidity musí klesnout tato schopnost o 33 %. Nebo musí být ztíženy obecné životní podmínky v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
27 Co je náplní práce Lékařské posudkové služby?
Posudková činnost slouží ke zjištění např. plné nebo částečné invalidity, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdravotně znevýhodněných osob, osob těžce zdravotně postižených a pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí doby, po kterou lze poskytnout nemocenské.
28 Je účast na nemocenském pojištění povinná pro všechny osoby žijící a pracující v ČR?
Účast je povinná pro všechny zaměstnance (s výjimkou těch, kteří pracují na dohodu o provedení práce), osoby ve služebním poměru a smluvní zaměstnance (zaměstnance zahraničního zaměstnavatele, kteří pracují pro zaměstnavatele se sídlem v ČR). Osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé) tuto povinnost nemají, jejich pojištění je dobrovolné.
29 Můžu dostat "padáka" za nedodržení stanoveného režimu?
Zaměstnavatel nemůže dát v současné době zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného.
30 Záleží na druhu smlouvy, kterou mám se zaměstnavatelem?
Ne. Nárok na dočasnou pracovní neschopnost mají zaměstnanci pracující na pracovní smlouvu i na základě dohody o pracovní činnosti. V obou případech mají nárok na náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti.
Projde novela zákona?
V současné době je v legislativním procesu novela zákona o nemocenském pojištění, která zmírní znevýhodnění zaměstnanců pracujících na delší směny.
Sice bude nadále platit pravidlo, že za první tři pracovní dny jim nepřísluší náhrada mzdy, ale u směnných provozů půjde o maximálně 24 hodin naplánovaných směn. Počínaje 25. hodinou tedy začne nemocný pobírat náhradu mzdy, bez ohledu na skutečnost, že se jedná o jeho 3. pracovní den. Tímto dojde k částečnému zrovnoprávnění zaměstnanců pracujících v rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
Autorky:JUDr. Nataša Randlová, partnerka Randl Partners, kanceláře specializované na pracovní právo
Dávky nemocenského pojištění
- nemocenské
- ošetřovné
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
- peněžitá pomoc v mateřství
Pravidla pro nemocenské pojištění v ČR
NEMOCENSKÉ
Na nemocenské nemá nárok ten, kdo si přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně.
OŠETŘOVNÉ
Má na něj nárok zaměstnanec, který musí ošetřovat člena domácnosti - nemocné dítě mladší 10 let nebo zdravé dítě mladší 10 let z důvodu uzavření školy, na základě nařízení karantény dítěti, nebo onemocnění osoby, která o dítě jinak pečuje sama.
VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
Poskytuje se zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek, tímto příspěvkem se její výdělek dorovnává.
PENĚZITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
Začíná se vyplácet podle volby zaměstnankyně v rozmezí mezi počátkem 6. až 8. týdne před očekávaným dnem porodu. Poskytování dávky trvá 28 týdnů, u vícečetného porodu 37 týdnů. Podmínkou ale je, že se žena účastní během posledních 2 let alespoň 270 dní na nemocenském pojištění.
V prvních třech pracovních dnech nemoci nemáte nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské.
JUDr. Nataša Randlová, Jana Šlágrová
Zpět na začátek
|
Ústecký kraj: Sankce za dávky
26. 8. 2009, Metro/ČTK
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle svého mluvčího Kamila Vařeky ukončila v letošním prvním pololetí v Ústeckém kraji celkem 80 dočasných pracovních neschopností. Zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení zkontrolovali za první půlrok v Ústeckém kraji 2949 práce neschopných lidí a vydali 41 postihů. Nemocenské dávky tak odebrali či snížili u 1,4 procenta kontrolovaných lidí. Celorepublikový průměr činil 1,7 procenta.
Zpět na začátek
|
Kontroloři našli 80 lidí, kteří zneužili nemocenskou
26. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/severní Čechy
Téměř tři tisíce lidí, kteří byli v pracovní neschopnosti, zkontrolovali za první pololetí letošního roku v Ústeckém kraji pracovníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
V 80 případech nemocní nebyli doma, neschopenka jim proto byla ukončena. Více nemocenských bylo zastaveno jen ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to ze zprávy, kterou vydala ČSSZ. Nemocenská dávka pak byla obyvatelům regionu snížena nebo zcela odebrána v 41 případech, což je 1,4 procenta všech kontrolovaných lidí. Celorepublikový průměr je o něco vyšší - 1,7 procenta. Od letošního ledna platí nový zákon o nemocenském pojištění. Ten přinesl změny týkající se povinností těch, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při jejich porušení. Kromě pracovníků ČSSZ může nemocného zkontrolovat i zaměstnavatel. A to v prvních 14 dnech neschopenky nebo i po jejich uplynutí v případě, že nemocnému nadále náleží započitatelný příjem. (ula)
Zpět na začátek
|
Na důchodovém oddělení mohou občané narazit na zavřené dveře
26. 8. 2009, Chebský deník
Důchodové oddělení Okresní zprávy sociálního zabezpečení (Obrněné brigády 30, Cheb) se z provozně technického důvodu pro veřejnost uzavře ve dnech 15. až 17. září. (kuč)
Zpět na začátek
|
Nemocné kontrolují i na Chebsku
26. 8. 2009, Chebský deník
Celkem 852 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce provedli za první polovinu roku zaměstnanci chebské správy sociálního zabezpečení. Třináct lidí z regionu se nevyhnulo postihu a jednomu zaměstnanci pracovní neschopnost ukončili. Mnozí nemocní zapomínají na změny, které nový zákon přinesl. Ten od 1. ledna 2009 zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. "A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře," uvedl Kamil Vařeka mluvčí České správy sociálního zabezpečení. "Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) nemocenské krátit nebo zcela odejmout, nejdéle však na sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti." Pokud už dotyčný nemocenskou dostal, bude se považovat částka za přeplatek, který musí pojištěnec vrátit plátci dávky. "Obdobně může podle zákoníku práce snížit nebo neposkytnout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel," vysvětloval mluvčí. Nová právní úprava zavedla i další sankce za závažné porušení režimu, a to i pokutu od deset až do dvaceti tisíc korun. Lidé, kteří čerpají nemocenské, musí dát pozor, aby byli k zastihnutí. "Svůj byt musí opatřit zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři," dodal Vařeka. Mnozí obyvatelé regionu s kontrolami souhlasí. "Rozhodně se mi nelíbí, když nemocenskou někdo využívá," řekl Jan Němec z Chebu. Více informací naleznete na webových stránkách Chebského deníku.
Jak si stojí Chebsko za první polovinu roku?
Počet provedených Počet ukončených kontrol postihů pracovních neschopností
852 13 1 (sim)
Zpět na začátek
|
O nemocenské dávky přišlo v prvním čtvrtletí nemálo lidí
26. 8. 2009, Třebíčský deník
Celkem 65 031 kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provedli zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) v 1. pololetí roku 2009. Na základě kontrol vydaly OSSZ celkem 1 129 postihů. V praxi to znamená, že 1, 7 % kontrolovaných bylo kráceno nebo odňato nemocenské.
Nová pravidla
Nový zákon o nemocenském pojištění, účinný od 1. 1. 2009, přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře. Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná OSSZ nemocenské krátit nebo zcela odejmout.. Nová právní úprava zavedla i další sankce za závažné porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Pokud práceneschopný neposkytne součinnost při kontrole, může mu OSSZ uložit též pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Nemocnému, který zvlášť závažným způsobem poruší stanovený režim, může OSSZ za tento přestupek uložit pokutu až 20 000 Kč. O krácení či odnětí nemocenského i o uložení pokuty v případě, že dojde k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, rozhoduje příslušná OSSZ. Lidé, kteří čerpají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu.Svůj byt musí opatřit zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři. Kontrolu provádějí stejně jako dosud pověření zaměstnanci OSSZ na základě vlastního výběru nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře, úřadu práce, posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení či jiného orgánu. V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnavatel sám kontrolovat. A to, zda zaměstnanec dodržuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a zda dodržuje rozsah a dobu vycházek povolených ošetřujícím lékařem), nebo o to může požádat příslušnou OSSZ.
Průkazy o pověření
Pověření pracovníci OSSZ se prokazují "Průkazem zaměstnance pověřeného kontrolou", práceneschopní občané jsou povinni prokázat svou totožnost a předložit doklad o dočasné pracovní neschopnosti, do kterého pověřený pracovník zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis. Další informace o nemocenském pojištění od 1. 1. 2009 najdete na webu ČSSZ na adrese: www.cssz.cz/cz/nemocenske -pojisteni/Novy-zakon-o-nemocenskem- pojisteni/ nebo www.hktrebic.cz, masickova@hktrebic.cz
Ing. Martina Mašíčková, Třebíč
Zpět na začátek
|
O nemocenské už přišlo více než tisíc lidí
26. 8. 2009, Mělnický deník
Celkem 65 031 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce provedli zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) v 1. pololetí roku 2009. Nejvíc kontrol se uskutečnilo v Praze, a to 12 933. Ve Středočeském kraji jich bylo 7 559, při nichž zjistili kontroloři 82 případů porušení režimu a v devíti případech přistoupili ke zrušení pracovní neschopnosti. Na základě kontrol vydaly OSSZ celkem 1 129 postihů. "Kromě krácení či odnětí nemocenského může OSSZ ukončit dočasnou pracovní neschopnost v případě, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání. V prvním pololetí tak pracovníci OSSZ ukončili celkem 648 dočasných pracovních neschopností," informoval Kamil Vařeka z České správy sociální zabezpečení. Nový zákon o nemocenském pojištění účinný od letošního ledna přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře. Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná OSSZ nemocenské krátit nebo zcela odejmout, nejdéle však na sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud již bylo nemocenské vyplacené, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinný vrátit plátci dávky. Obdobně může podle zákoníku práce snížit nebo neposkytnout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel. Nová právní úprava zavedla i další sankce za závažné porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Pokud práceneschopný při kontrole nespolupracuje, může mu OSSZ uložit též pořádkovou pokutu až do výše 10 tisíc korun. Nemocný, který zvlášť závažným způsobem poruší stanovený režim, může platit až dvojnásobek. "Lidé, kteří čerpají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu. Svůj byt musí opatřit zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři," upozornil Kamil Vařeka. Kontrolu provádějí, stejně jako dosud, pověření zaměstnanci OSSZ na základě vlastního výběru nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře, úřadu práce, posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení či jiného orgánu. V prvních 14 dnech může zaměstnavatel nemocného sám kontrolovat. (red)
Vyšlo také v: Příbramský deník
Zpět na začátek
|
Akce ČSSZ
25. 8. 2009, ČT1/Události v regionech/Ostrava
Moderátor
Celkem 134 pracovních neschopností ukončili v˙prvním pololetí letošního roku pracovníci České správy sociálního zabezpečení v˙Olomouckém kraji. Dohromady provedli téměř 2700 kontrol. Od letošního ledna platí totiž v˙ČR nový zákon o nemocenském pojištění, který zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinnosti.Během prvních 14 dnů nemocného může zkontrolovat i sám zaměstnavatel.
Zpět na začátek
|
Lidé podvádějí s neschopenkami
25. 8. 2009, Opavský a hlučínský deník
Z pětašedesáti tisíc provedených kontrol, jak lidé dodržují neschopenkový režim, jich více než jedenáct set neodpovídalo pravidlům. Lidem tedy byla takzvaná neschopenka předčasně ukončena nebo zkrácena, většinou kvůli tomu, že zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení zjistili, že z lékařského hlediska není pro neschopenku důvod. (zde)
Zpět na začátek
|
Lidé nedodržují režim neschopenek
25. 8. 2009, Jičínský deník
Z pětašedesáti tisíc provedených kontrol, jak lidé dodržují neschopenkový režim, jich více než jedenáct set neodpovídalo pravidlům. Lidem tedy byla takzvaná neschopenka předčasně ukončena nebo zkrácena, většinou kvůli tomu, že zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení zjistili, že z lékařského hlediska není pro neschopenku důvod. (zde)
Zpět na začátek
|
ČSSD slibuje udržet úroveň důchodů k čistým mzdám
25. 8. 2009, E15/ČTK
Sociální demokracie chce po volbách zajistit penzistům průměrný důchod ve výši 55 procent z průměrné čisté mzdy. Uvedl to předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle odborníků tento poměr zhruba odpovídá dnešnímu stavu. Ministr financí Eduard Janota však již dříve uvedl, že podle něj je potřeba změnit zákony, aby se výdaje na důchody zmrazily. Paroubek je přesvědčen, že stát má na výplaty důchodů dost peněz. Připomněl, že v minulých letech byly na důchodovém účtu přebytky ve výši několika miliard korun. Například za první pololetí letošního roku však Česká správa sociálního pojištění vybrala na důchodové pojištění 155,2 miliardy korun, na důchody ale dala přes 161 miliard korun, tedy téměř o šest miliard korun více. ČSSD také soudí, že současný důchodový systém, v němž lidé v produktivním věku financují důchody seniorů, uchrání staré lidi i v budoucnu před chudobou. Reformy, jaké zamýšlel bývalý kabinet Mirka Topolánka (ODS), sociální demokraté nadále odmítají. Na podobě případné reformy by se podle Paroubka měly dohodnout všechny parlamentní strany
Zpět na začátek
|
Případů porušování nemocenské ubývá
25. 8. 2009, E15/ČTK
O celou nemocenskou nebo její část přišlo v prvním pololetí letošního roku 1129 lidí, kteří nedodrželi léčebný režim. Loni za celý rok počet přesáhl pět tisíc lidí. Uvedl to Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Počty zjištěných prohřešků tak stále klesají, možná i v důsledku loňských změn systému vyplácení nemocenské. Snižuje se však také celkový počet kontrol. Zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení letos od ledna do června podnikli asi 65 tisíc kontrol. Loni za celý rok jich bylo přes 190 tisíc. I tak ale kvůli porušení pravidel nemocenské o peníze přišlo 2,7 procenta kontrolovaných pracovníků. Letos v prvním pololetí to bylo jen 1,7 procenta kontrolovaných.
Zpět na začátek
|
O důchodech všichni
25. 8. 2009, Haló noviny
Na podobě případné důchodové reformy by se podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka měly dohodnout všechny parlamentní strany, včetně KSČM. Paroubek to uvedl na včerejší tiskové konferenci a dodal, že současný důchodový systém, v němž lidé v produktivním věku financují důchody seniorů a očekávají, že jim společnost totéž nabídne ve stáří, uchrání staré lidi i v budoucnu před chudobou. Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip je za takové stanovisko rád, neboť nebylo v minulosti u ČSSD tak zřetelné. Jednání všech pěti parlamentních stran o důchodové reformě proběhlo již za vlády Vladimíra Špidly a později Jiřího Paroubka. KSČM tehdy zabránila tomu, aby ČSSD umožnila zkolabování průběžného důchodového systému. Ten totiž vnímáme jako jediný možný. Přechod na systém soukromých penzijních fondů nemůže vést k ničemu jinému než k nižším penzím. Česká správa sociálního zabezpečení má minimální náklady na své fungování, kdežto i ty nejefektivnější soukromé fondy si berou 5-7 procent příjmů na zabezpečení svého chodu - o tolik méně pak také na důchodech vyplácí, řekl Haló novinám Filip. (ste)
Zpět na začátek
|
O nemocenskou přišlo 82 Středočechů
25. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/střední Čechy
Na základě kontroly okresní správy sociálního zabezpečení přišlo v prvním pololetí o nemocenskou 82 Středočechů. Správa provedla celkem 7 559 kontrol. Předčasně ukončila dočasnou pracovní neschopnost v devíti případech. (pš)
Zpět na začátek
|
O nemocenskou přišly čtyři desítky Jihočechů
25. 8. 2009, Právo/jižní Čechy
Celkem 40 Jihočechů potrestala v prvním pololetí letošního roku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) odebráním či zkrácením nemocenského příspěvku kvůli porušení léčebného režimu. Právo o tom informoval mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. Přesto ale obyvatelé jižních Čech patří i nadále mezi nejukázněnější marody v České republice.
Zatímco na jihu Čech odhalili za prvních šest měsíců tohoto roku pracovníci ČSSZ čtyři desítky hříšníků při 5436 kontrolách, například v Moravskoslezském kraji připadlo už 167 postihů na 7038 kontrol. Vůbec nejvíce odebraných nebo snížených dávek, celkem 229, zaznamenala "sociálka" v Praze, kde ovšem počet kontrol dosáhl téměř 13 tisíc. Nejméně postihů (12) zaevidovala ČSSZ na Vysočině, kde počet kontrol dosáhl 584. "Nový zákon o nemocenském pojištění, účinný od 1. 1. 2009, přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře," uvedl Vařeka.
Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený ošetřujícím lékařem, může mu příslušná OSSZ nemocenskou krátit nebo zcela odejmout, nejdéle však na sto kalendářních dnů, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky za přeplatek, který je pojištěnec povinen vrátit. Obdobně může podle zákoníku práce snížit nebo neposkytnout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel.
Autor: Petr Pokorný
Zpět na začátek
|
O nemocenskou přišlo přes tisíc lidí
25. 8. 2009, Haló noviny
O celou nemocenskou nebo její část přišlo v prvním pololetí letošního roku 1129 lidí, kteří nedodrželi léčebný režim. Informoval nás o tom mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Právě tato organizace dodržování léčebného režimu kontroluje. Počty zjištěných prohřešků tak stále klesají.
Podle Vařeky zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) letos v prvním pololetí vykonali celkem 65 031 kontrol práce neschopných. A jak kontroly dopadly? Na základě kontrol vydaly OSSZ celkem 1129 postihů. V praxi to znamená, že 1,7 procenta kontrolovaným bylo kráceno nebo odňato nemocenské, uvedl Vařeka. Kromě krácení či odnětí nemocenského může OSSZ ukončit dočasnou pracovní neschopnost v případě, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání.
V prvním pololetí tak pracovníci OSSZ ukončili celkem 648 dočasných pracovních neschopností. Nejvíce jich bylo ve Zlínském kraji, a to 179 a v Olomouckém kraji se 134 ukončeními,Ž doplnil Vařeka.
Kvůli zavedení vládní reformy lidé vloni od ledna do června nedostávali za první tři dny nemoci žádné dávky. Ústavní soud tuto praxi zrušil. Lidé pak v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu, od září 25 procent základu. Od letošního ledna v prvních třech dnech nemoci opět žádné náhrady nejsou, přičemž až do 14. dne nemocenskou zaměstnancům za pracovní dny platí zaměstnavatel. Nový zákon o nemocenském pojištění od 1. ledna 2009 přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. Podrobně jsme o tom dříve informovali. (km)
Zpět na začátek
|
O nemocenské přišlo více než tisíc lidí
25. 8. 2009, Benešovský deník
Celkem 65 031 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce provedli zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) v 1. pololetí roku 2009. Nejvíc kontrol se uskutečnilo v Praze, a to 12 933. Ve Středočeském kraji jich bylo 7 559, při nichž zjistili kontroloři 82 případů porušení režimu a v devíti případech přistoupili ke zrušení pracovní neschopnosti. Na základě kontrol vydaly OSSZ celkem 1 129 postihů. "Kromě krácení či odnětí nemocenského může OSSZ ukončit dočasnou pracovní neschopnost v případě, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání. V prvním pololetí tak pracovníci OSSZ ukončili celkem 648 dočasných pracovních neschopností," informoval Kamil Vařeka z České správy sociální zabezpečení. Nový zákon o nemocenském pojištění účinný od letošního ledna přinesl změny týkající se povinností lidí, kteří pobírají nemocenské, zpřísnil sankce a pokuty při porušení povinností. A to jak pro dočasně práceneschopné pojištěnce, tak i pro ošetřující lékaře. Pokud práceneschopný pojištěnec poruší režim stanovený v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, může mu příslušná OSSZ nemocenské krátit nebo zcela odejmout, nejdéle však na sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud již bylo nemocenské vyplacené, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinný vrátit plátci dávky. Obdobně může podle zákoníku práce snížit nebo neposkytnout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel. Nová právní úprava zavedla i další sankce za závažné porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Pokud práceneschopný při kontrole nespolupracuje, může mu OSSZ uložit též pořádkovou pokutu až do výše 10 tisíc korun. Nemocný, který zvlášť závažným způsobem poruší stanovený režim, může platit až dvojnásobek. "Lidé, kteří čerpají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu. Svůj byt musí opatřit zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři," upozornil Kamil Vařeka. Kontrolu provádějí, stejně jako dosud, pověření zaměstnanci OSSZ na základě vlastního výběru nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře, úřadu práce, posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení či jiného orgánu. V prvních 14 dnech může zaměstnavatel nemocného sám kontrolovat. (red)
Zpět na začátek
|
Jste na nemocenské a kontrola vás nezastihla doma? Může se to pěkně prodražit
24. 8. 2009, Měšec.cz
Pobíráte nemocenskou a přesto vás kontrola z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) nezastihla doma? Kromě krácení nebo odnětí nemocenské (nejdéle na sto dnů ode dne porušení režimu), může OSSZ také ukončit vaší pracovní neschopnost, pokud zjistí, že už k ní není důvod. Pokud by již byla nemocenská vyplacena, jejím zkrácením vznikne pojištěnci přeplatek, který musí uhradit. Nová právní úprava zavedla i další sankce za porušení tohoto režimu. "Pokud práceneschopný neposkytne součinnost při kontrole, může mu OSSZ uložit též pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč," uvedla Alena Fraňková z České správy sociálního zabezpečení s tím, že kdo lékařem stanovený režim poruší zvlášť hrubě, může od OSSZ očekávat pokutu až do výše 20 000 korun. Lidé čerpající nemocenskou by měli svůj byt opatřit zvonkem a jmenovkou a uvést platnou adresu ošetřujícímu lékaři. V době prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti může kontrolu provést i sám zaměstnavatel.
Zpět na začátek
|
Janota: Ke zvýšení penzí není důvod, inflace je nízko
24. 8. 2009, Mladá fronta Dnes
Na vyšší důchody od příštího roku mohou starobní důchodci s největší pravděpodobností zapomenout. Na schůzce ekonomických ministrů minulý týden, kam ministr práce Petr Šimerka návrh na valorizaci důchodů přinesl, se nesetkal s pochopením. "Nejsou splněny zákonné předpoklady - minimální hodnota inflace pro navýšení důchodů je 2 procenta od poslední valorizace, ve skutečnosti dosáhne inflace jen 0,9 procenta. Takže postup je jasný," uvedl Eduard Janota pro MF DNES.
Konečné stanovisko, zda se bude valorizovat, či ne, nicméně vláda jako celek vysloví nejpozději 30. září. Pokud by kývla, musela by zvednout důchody nejméně o zákonem předepsaná dvě procenta, tedy v průměru 200 korun na důchodce měsíčně. A to by znamenalo výdaj navíc pět miliard ročně. Janota má silnou podporu premiéra Jana Fischera, co se týká krácení výdajů v rozpočtu na příští rok. Z Janotových úst padl návrh snížit výdaje jednotlivých ministerstev o pětinu, pokud se s ministry nedohodne na snižování jiných mandatorních výdajů, tedy daných ze zákona. Vláda nyní hledá cestu, jíž by v příštím roce snížila schodek ze současných 230 na zhruba 170 miliard Kč. I tak půjde o nejvyšší deficit v historii Česka. "Mimo jiné jde o to, zabránit i do budoucnosti propadu v životní úrovni domácností důchodců. Také bych chtěl zamezit snížení reálné hodnoty důchodů a snížení relace průměrného důchodu k průměrné mzdě," hájí svůj návrh Šimerka. Jednoznačně pro valorizaci je ČSSD. "Důchodcovské domácnosti byly bity na krizi jako první. Došlo k navýšení cen energií a pokračovala deregulace nájmů. Důchodci, kteří si přivydělávali, ať už legálně nebo načerno, v době recese jako první ztráceli práci," soudí ekonom ČSSD a europoslanec Jiří Havel. Sociální demokraté by chtěli také vyplatit důchodcům třináctý důchod z mimořádné dividendy ČEZ ve výši zhruba 10 miliard korun. Havel připomněl, že původně sám Janota valorizaci necelých 300 Kč plánoval. To však bylo předtím, než ministerstvo financí v červenci publikovalo čerstvou makroekonomickou prognózu. Ta předpověděla horší vývoj HDP, než se do té doby čekalo, a přiměla vládu přehodnotit rozpočet.
ODS se ke zvyšování penzí staví zdrženlivě. "Podařilo se zastavit rozevírání nůžek mezi důchody a průměrnou mzdou. Důchodci mají jako jediní zajištěnou pravidelnou valorizaci, ale i zde platí, že zvyšování penzí musí být přiměřené možnostem," myslí si exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Důchody byly v posledních dvaceti letech v lednu valorizovány každoročně s výjimkou roku 2002. Průměrná výše starobního důchodu dnes podle ČSSZ činí 10 013 Kč měsíčně.
"Pro valorizaci důchodů nejsou splněny zákonné předpoklady minimální hodnoty inflace." Eduard Janota, ministr financí.
Autorka: Jitka Vlková
Zpět na začátek
|
Premiér Fischer naznačil: Důchody se od ledna nezvýší
22. 8. 2009, Právo
Lednová valorizace všech důchodů o dvě procenta, tedy zhruba o dvě stě korun měsíčně, kterou navrhuje ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, je zatím krajně nejistá. Nemá totiž podporu ekonomických ministrů ani samotného premiéra Jana Fischera. "Bude o to boj. Ekonomičtí ministři se k tomu zatím staví negativně," říká premiér v rozhovoru pro Právo, který celý zveřejňujeme na straně 7. Z něho plyne, že ani on sám není myšlence přidat důchodcům nakloněn. "Žiji na zemi, vím, jak žijí důchodci. Jenže současně platí, že mají garantovanou výši důchodů a ceny na trhu v současnosti nerostou. Není dobré vytvářet mýtus, že tato skupina je krizí tvrdě zasažena. Jsou jiné skupiny, kde jsou dopady vážné - rodiny s dětmi, rodiny, kde oba dospělí ztratí práci," tvrdí v rozhovoru premiér. Šimerkův záměr zvednout příští rok penze o dvě procenta by podle něj přišel státní rozpočet na téměř sedm miliard korun. Premiér ale na druhé straně uznává, že důchodci nejsou v lehké situaci: "Jsem si vědom, že diference mezi důchodem a mzdou je velmi výrazná. Teď se ale musíme bavit o dopadech krize na všechny složky obyvatel a řešit ty nejpalčivější právě ze sociálních důvodů," zdůrazňuje.
Důvodem, proč vznikla diskuse, zda zvýšit, nebo nezvýšit od ledna 2010 penze, je fakt, že nebude splněna zákonná valorizační podmínka, která má vazbu na vývoj inflace a reálných mezd. Záleží tedy jen na vládě, zda o valorizaci rozhodne, či nikoli.
Lepší prý zmrazit než později snížit
Proti zvýšení důchodů se vzhledem k situaci rozpočtu na příští rok tvrdě staví zejména ministr financí Eduard Janota. "Dle mého názoru je lepší zmrazit důchody nyní, než aby je příští ministr financí musel za dva roky razantně snižovat. Mému nástupci bych potom rozhodně nezáviděl," uvedl tento týden ve svém komentáři v Právu Janota. O valorizaci důchodů musí rozhodnout ještě stávající vláda Jana Fischera, a to do konce září. O tom, zda důchody zvýšit, nebo ne, se bude v neděli zabývat i Národní ekonomická rada vlády. Důchody musí vláda v pravidelném lednovém termínu zvýšit tehdy, pokud růst cen (nyní srpen 2008 až červenec 2009) a třetina růstu reálných mezd (tentokrát za rok 2008) v součtu dosáhne dvou procent. Podle ministerstva práce ale tento součet dosáhl jen 0,9 procenta. Vláda tedy není zákonem vázána penze zvýšit. Pokud by to přesto chtěla udělat, musí být nárůst minimálně dvouprocentní. Důchody byly v posledních dvaceti letech v lednu valorizovány každoročně. "Jedinou výjimkou byl rok 2002," řekl Právu tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.
Autorka: Hana Škodová
Zpět na začátek
|
Důchodové oddělení se na dva dny zavře
21. 8. 2009, Plzeňský deník
Okresní správa sociálního zabezpečení v Plzni upozorňuje, že ve dnech 16. a 17. září 2009 bude z provozně technických důvodů pro veřejnost uzavřeno důchodové oddělení. Pracovníci důchodového oddělení Vaše záležitosti stran důchodu rádi vyřídí kterýkoliv jiný úřední den. (mik)
Zpět na začátek
|
Lidé, kteří pečovali o své blízké, mají extrémně nízké důchody
21. 8. 2009, Právo
Lidé, kteří dlouhodobě pečovali o své blízké v nemoci nebo stáří a pobírají kvůli tomu často velmi nízké penze, se mohou těšit, že si alespoň o trochu polepší. Od července totiž platí výhodnější výpočet jejich penzí, takže se jim zvýší starobní či invalidní důchody o stokoruny až tisícikoruny. Podmínkou ale zatím je, že doba péče přesáhla 15 let a důchod nebyl přiznán před rokem 1996. "Od července mohou lidé, kterým byl dosud důchod vypočítán i na základě příjmů získaných během péče o závislou osobu, požádat o jeho přepočítání. Učinit to mohou i ti, komu byla doba péče uznána jako vyloučená doba, tedy ti, kterým byla sice započítána do nároku na důchod, neměla však vliv na jeho výši," řekl Právu tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.
Zvýšení se řadě důchodců vyhne
Těm, kdo pečovali o své blízké dobu kratší než 15 let, pomůže ale až další změna zákona platná od ledna. Ta se však bude vztahovat jen na nově přiznané důchody. Ti, kteří už důchody pobírají, tudíž vyjdou naprázdno. Jedním z nich je i paní Jaroslava z Rakovnicka. Ta se několik let starala o své příbuzné ve věku 99, 87, 83 a 76 let. "Patnáct let před odchodem do důchodu jsem začala celodenně pečovat o své blízké. Bylo to s přestávkami dohromady asi 6 roků. Když jsem si pak zažádala o předčasný starobní důchod, dostala jsem v roce 2002 po 34 letech pojištění a práce (kromě péče) důchod ve výši 2800 korun," řekla Právu. Ve svém předchozím zaměstnání prý přitom neměla nízké příjmy. "Po mnoha dotazech a pátrání jsem zjistila, že výdělky z doby zaměstnání se rozpočítaly i na dobu péče o blízké osoby. Můj současný důchod po sedmi valorizacích činí asi 4000 korun," dodala paní Jaroslava. Problémem neúměrně nízkých penzí lidí, kteří pečovali o osobu závislou na pomoci ostatních, řeší i veřejný ochránce práv Otakar Motejl. "Stížnosti na výši důchodu od těchto lidí dostáváme dlouhodobě," řekla Právu tisková mluvčí ombudsmana Ivana Hrazdílková. "Podařilo se již prosadit určité změny, takže ti lidé mají o něco vyšší důchod, ale je to pořád nedostatečné. Nezohledňuje se, že ti lidé šetří státu obrovské sumy peněz, které by musel vynakládat do ústavní péče," dodala.
Autorka: Hana Škodová
Zpět na začátek
|
OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA TŘEBÍČ
20. 8. 2009, Třebíčský deník
S účinností od 1. 8. 2009 je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém § 21a stanoví možnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelem. Sleva na pojistném se týká i těch zaměstnanců, kteří v kalendářním měsíci dosáhli nižšího příjmu, než sjednaného.
Při výkonu více zaměstnání u téhož zaměstnavatele se považuje pro účely slevy na pojistném tento zaměstnanec za jednoho zaměstnance, to znamená, že se pro tyto účely sčítají všechny vyměřovací základy ze všech zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění, vyjma zaměstnání malého rozsahu, pokud alespoň v jednom z nich jsou splněny podmínky nároku na slevu.
Překročí- li úhrn započitatelných vyměřovacích základů tohoto zaměstnance 1,15 násobek průměrné mzdy (tj. v roce 2009 27.100,- Kč), sleva na pojistném nenáleží. Na Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách bude za měsíc srpen 2009 uvedena jak výše slevy na pojistném za tento měsíc, tak i mimořádná sleva na pojistném v samostatných řádcích. Nový tiskopis "Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách" a "Příloha k Přehledu za kalendářní měsíc srpen 2009" je umístěn na webových stránkách ČSSZ v sekci Tiskopisy. Nový tiskopis se používá pro platby pojistného od kalendářního měsíce srpna 2009.
Zákon o pojistném je dále novelizován takto:
- v ustanovení § 9 odst. 2 se pro účely odečtu ń zúčtované náhrady mzdy zpřesňuje a doplňuje náhrada mzdy i o náhradu platu, náhradu odměny a o sníženou odměnu a
- v ustanovení § 20 odst. 5 se doplňují situace, kdy se neplatí penále, o dobu reorganizace podniku. V souvislosti se zavedením slevy na pojistném podle ustanovení § 21a zákona o pojistném je také novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v tom, že se § 6 doplňuje tak, aby bylo jednoznačně vyjádřeno, že slevy na pojistném včetně mimořádné slevy na pojistném se týkají pouze zaměstnavatelů a nikoliv zaměstnanců. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále super hrubá mzda a k hrubé mzdě zaměstnance se připočte pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, nesnížené o slevy na pojistném. Slevy na pojistném tedy nemají žádný dopad na stanovení super hrubé mzdy jako základu pro daň z příjmu.
Ing. Martina Mašíčková, Třebíč
Zpět na začátek
|
Penzisté musí vyjít s málem
20. 8. 2009, Jindřichohradecký deník
Důchody na Táborsku jsou pod průměrem. Od pražských penzí nás dělí osm stovek.
Aby vystačila Jiřina Bartošová z Tábora se svým důchodem, musí si odpírat. Žije sama, platí byt a poplatky a na živobytí jí mnoho nezbývá. "Musím pořád přemýšlet, jak ušetřit. Nemůžu si dopřát nic navíc," připustila důchodkyně z Tábora. Výše starobního důchodu na Táborsku je o 123 korun nižší, než je celostátní průměr. Od pražských důchodců nás dělí dokonce více než osm set. Průměrná výše starobního důchodu v regionu činí 9 890 korun. Zatímco muži dostávali v průměru 10 910 korun, ženy se musely spokojit s 9 069 korunami. "Celostátní průměr činí 10 013 korun, z toho muži dostávají 11 137 korun, ženy 9 117 korun. Nejvyšší starobní penze jsou v Praze . Muži tam pobírají starobní důchod v průměrné výši 11 737 korun, ženy 9 926 korun," informoval mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Kamil Vařeka. Skoro třetina důchodců ale pobírá penzi nižší než je vypočítaný průměr. Někteří penzisté stále pracují. Výše jejich přivýdělku už přitom není nijak omezená. "Pracoval jsem celý život v zemědělství a důchod mám nízký. Pomáhám občas na stavbě, nějakou tu korunu si tady navíc vydělám," řekl Jan B. z Tábora. Ke 30. červnu vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení na Táborsku důchody celkem 27 395 důchodcům. Do tohoto počtu jsou zahrnuty ale i plné a částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Starobní důchody vyplácí ČSSZ v regionu 8 318 ženám a 6 692 mužům. "Minimální starobní důchod je stanoven ze zákona ve výši 2 940 korun. Naopak nejvyšší byl vyplácen v pásmu 92 000 až 92 999 korun," upřesnil výši důchodů Kamil Vařeka.
Autorka: KATEŘINA NIMRICHTROVÁ
Vyšlo také v: Táborský deník
Zpět na začátek
|
Zvýšíme důchody o 200 Kč!
20. 8. 2009, AHA!
Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka chce od ledna 2010 zvýšit důchody o dvě procenta, tedy v průměru o 200 korun. Návrh vládě předloží i přes kritickou situaci ve státním rozpočtu a fakt, že ze zákona není k valorizaci důchodů důvod - inflace (a tím pádem ceny) totiž nerostla tak rychle.
Ministr financí Eduard Janota zvýšení odmítá, naopak chce ušetřit na některých zákonem stanovených výdajích. "Dle mého názoru je lepší zmrazit důchody nyní, než aby je příští ministr financí musel za dva roky razantně snižovat," kritizoval Janota chystaný návrh. Především kvůli povodním totiž schodek letošního státního rozpočtu může dosáhnout až 230 miliard korun!
Rok Průměrný Nárůst důchod Počet starob důchodců Prům. věk důchodců
2007 8 747 Kč 560 Kč 1 452 023 67 let
2008 9 638 Kč 891 Kč 1 488 164 67 let
2009* 10 013 Kč 375 Kč 1 510 750 68 let
2010** 10 213 Kč 200 Kč
* Údaje za červen 2009
** Výpočet podle návrhu ministra Šimerky, k počtu a věku důchodců nejsou k dispozici údaje
Zdroj - Česká správa sociálního zabezpečení, výpočet Aha!
Zpět na začátek
|
ODS představila svou reformu daní
19. 8. 2009, Berounský deník
ODS včera představila své plány na zjednodušení daní a cel. Pro občany by to mimo jiné znamenalo, že by odpadlo velké množství daňových formulářů. Místo nich by byl jeden univerzální. Také by zaniklo několik úřadů, které je v současnosti mají na starosti. Místo nich by vznikla jedna velká instituce, která by měla na starosti výběr daní, cel i sociálních a zdravotních odvodů. "To vše by pro stát představovalo úsporu několika miliard korun ročně," prohlásil místopředseda ODS Petr Nečas. A to nejen na straně státu, tak u daňových poplatníků. Celá věc by si přitom vyžádala náklady o velikosti několika set milionů korun. Také by na ni doplatilo několik tisíc úředníků. Šlo by přitom především o pracovníky mzdových účtáren či správy majetku ministerstva financí, správy cel či české správy sociálního zabezpečení. "Vše by mohlo začít fungovat od roku 2014," tvrdí náměstek ministra financí Ivan Fuksa. (cep)
Zpět na začátek
|
ODS: Vyrovnáme rozpočet. Za 8 let
19. 8. 2009, Hospodářské noviny
Největší pravicová strana vytáhla před volbami zatím nejambicióznější slib: ODS se ve volebním programu zaváže, že do roku 2017 vyrovná i přes současný katastrofální stav státních financí všechny veřejné rozpočty. "Vyrovnání veřejných rozpočtů v roce 2017 je naším cílem. Máme propočítáno, že do té doby lze k vyrovnanému rozpočtu i za stávající situace dospět," řekl HN místopředseda ODS Petr Nečas. ODS se svým slibem přichází jen pár dní poté, co ministr financí Eduard Janota oznámil, že Česku hrozí v roce 2010 historicky největší schodek státního rozpočtu 230 miliard korun. "Kdyby nebyla krize, cesta k vyrovnání veřejných rozpočtů by byla rychlejší," tvrdí Nečas.
Bez reforem to nepůjde
Pravdou je, že vyrovnaný rozpočet bude mít Česko jen v případě, že provede zásadní reformy zdravotnictví a důchodů. "Jen na důchody stát letos vyplatí 330 miliard korun, což je víc než čtvrtina z rozpočtu. Je jasné, že tady k zásadní změně dojít musí," říká Nečas. Škrty v sociálních dávkách zatím ODS tají. Reformy státních výdajů ale v žádném případě k vyrovnanému rozpočtu stačit nebudou. Jakákoli strana, která bude chtít dát po volbách do pořádku veřejné finance, bude muset zároveň zvýšit daně. "Je třeba přijmout zásadní kroky nejen na straně výdajů, ale i na straně příjmů," upozorňuje ministr financí Eduard Janota. Vedení ODS sice zatím oficiálně tají, které daně by chtělo zvyšovat, ekonomický expert ODS Michal Doktor ale už prozradil, že by se ODS nebránila získat peníze do rozpočtu zvýšením nižší sazby DPH o tři procenta. Tím by podražily potraviny, léky nebo MHD. Zároveň s tím by ale klesla základní sazba DPH, čímž by zlevnilo všechno ostatní. S podobným rozpočtovým slibem jako ODS přijde před volbami i TOP 09. Její zakladatel Miroslav Kalousek chce dokonce vyrovnat veřejné rozpočty ještě o rok dřív než ODS. "Je nezbytné, aby byl přijat plán konsolidace veřejných rozpočtů na úrovni zákona. V něm by bylo jasně řečeno, že do roku 2016 budeme mít vyrovnanou bilanci veřejných rozpočtů," řekl HN Kalousek. ČSSD tak ambiciózní sliby nemá. Lidem ale před volbami slibuje, že do roku 2013 sníží rozpočtový schodek pod 110 miliard, aby mohlo Česko nejpozději v roce 2015 přijmout euro. Na rozdíl od ODS chce ČSSD získat miliardy do rozpočtu zvýšením daní z příjmů firem a lidí s příjmy nad 100 tisíc měsíčně. Ani ČSSD se ale po případných vítězných volbách rozpočtovým škrtům nevyhne.
Jedno místo pro odvody
Občanští demokraté včera také slíbili, že do roku 2014 vytvoří jeden úřad, ve kterém lidé budou moci zaplatit nejen daně a cla, ale i zdravotní a sociální pojištění. "Naším hlavním cílem je úspora času, peněz a nervů občanů. Druhým klíčovým cílem je snížení administrativní zátěže. ODS chce po volbách snížit administrativní zátěž podnikatelů a živnostníků o 20 procent," řekl Nečas.
Dnes musí lidé platit odvody státu na finančních a celních úřadech, České správě sociálního zabezpečení a ve zdravotních pojišťovnách. Nově by měli všechny odvody státu platit novému úřadu, který bude patřit pod ministerstvo financí. ODS si od návrhu slibuje, že sjednocení výběru daní, cel a pojistného ušetří státu, lidem a firmám několik miliard korun. Nový plán by měl zároveň snížit počet státních úředníků. Návrh podporuje i opoziční ČSSD. "Musí se to ale pořádně připravit, aby výdaje na nový systém nebyly vyšší než příjmy," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Autor: Petr Vašek
Zpět na začátek
|
Návrh vlády ODS
18. 8. 2009, ČT 1
ODS právě představila návrh, kterým chce zjednodušit vybírání daní, cel, ale i sociálního a zdravotního pojištění. Program daňové reformy s˙cílem vytvořit jedno společné místo k˙placení všech odvodů schválila ještě na podzim Topolánkova vláda. Téma Veroniky Kubíčkové. Jaké konkrétní úpravy daní ODS chystá?
Autor
Bývalý ministr práce a sociálních věcí nejdříve mluvil o Janotových návrzích, tzn. o úpravách, které ministr financí Eduard Janota chystá, aby se snížil schodek rozpočtu. Veřejné rozpočty se totiž dostaly pod velký tlak a hrozí schodek až 230 mld. Kč. ODS by v˙tomto případě chtěla navrhnout jakýkoliv návrh, kterým by se vyhnula rozpočtovému provizoriu, tzn., že by sestavila rozpočet na 18 měsíců, ne tedy na rok jak klasicky bývá sestavován. Pouze by se upravil zákon o státním rozpočtu tak, aby to bylo možné. A po těch prvních šesti měsících by vyhodnotila situaci podle toho, jak by se vyvíjela situace na trhu práce, tak by podle toho jednotlivé položky jak na výdajové, tak na příjmové stránce upravila. Co se týče toho výběru daní a cel, tak bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si představuje, že by místo tří míst, které teď zodpovídají za správu daní a cel, což je Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a také finanční úřady, tak že by místo nich existovalo jenom jednotné inkasní místo, což by uspořilo čas všem podnikatelům, kteří podávají daňové přiznání, tak i živnostníkům, malým i velkým podnikatelům, tím pádem by to uspořilo jejich čas, tak i čas úředníků a pro státní kasu by to znamenalo úspory v˙řádu několika miliard korun. Stejně tak se domnívá Petr Nečas, že by to znamenalo úspory i pro samotné živnostníky. Existoval by také jednotný účet a jednotný formulář. Představu, jakou o tom má Petr Nečas, si teď můžete poslechnout.
Petr Nečas, místopředseda strany:
Dnes člověk vyplňuje tenhleten balík. Mnohobarevný balík různých daňových přiznání, odvodů apod. My chceme, aby skutečně vyplňoval jeden, který bude kompletně zahrnovat především příjmové daně, odvody na zdravotní a sociální pojištění, čili se velmi výrazným způsobem zvýší komfort občanů. Je to především mířeno na občany, tzn. na ty, kteří v˙podstatě sami podávají daňové přiznání, což jsou osoby samostatně výdělečně činné, živnostníci.
Autorka: Veronika Kubíčková
Zpět na začátek
|
Lites prodán za 35 milionů
14. 8. 2009, Liberecké listy/ČTK
Za 35 milionů korun koupila v dražbě pražská společnost Finapra někdejší areál Tesly Liberec. Továrna patřila naposledy zkrachovalé společnosti Lites. Pětihektarový areál se dražil už potřetí a Finapra byla jediným zájemcem. Společnost chce areál pronajímat a přenést do něj vlastní výrobu. Za dřívější Teslu musí nový majitel do tří měsíců zaplatit, jinak je dražba neplatná. Původní dražební cena v prvním kole byla 75 milionů korun. Podle úředního odhadu má výrobní závod hodnotu téměř 79 milionů korun, současná tržní cena se ale odhaduje na zhruba 30 milionů Kč. Finapra se zabývá zprostředkovatelskou činností, pronájmem strojů a velkoobchodem. Má také sídlo v Liberci - Doubí, kde zajišťuje chemické čištění oděvů. Areál Litesu byl postaven v roce 1905 jako textilní továrna. Během války se ale výroba přeorientovala na strojírenství. V minulosti byl několikrát rekonstruován. Hlavní část budov bývalé Tesly pochází ze 60. let minulého století. Některé části nejsou v dobrém stavu. Areál tvoří několik výrobních a administrativních budov, kotelna, rozvodna, sklady a další provozy. Poprvé se areál dražil loni v prosinci. Žádný zájemce se tehdy nenašel. Stejně dopadla i dražba letos v květnu, i když věřitelé snížili vyvolávací cenu na 50 milionů korun Průzkumy navíc ukázaly ekologickou zátěž, i to mohlo zájemce odradit. Výnos z prodeje areálu by měl uhradit alespoň část dluhů firmy, která byla známa především výrobou požárních hlásičů. Kvůli předlužení je ale už více než rok v konkurzu. Věřitelům podnik dluží přes 360 milionů korun. Mezi veřiteli jsou i bývalí zaměstnanci, kteří nedostali několik posledních měsíců výplaty. Hlavním věřitelem je Česká správa sociálního zabezpečení, které podnik dluží více než 235 milionů, 78 procent pohledávky je zajištěno nemovitostmi. Dalších 92 milionů dluží firma finančnímu úřadu, přes 19 milionů Úřadu práce v Liberci a 13 milionů VZP. I přes krach společnosti se požární hlásiče v Liberci vyrábějí dál. Již dříve jejich výrobu převzala společnost s ručením omezením Lites Liberec. Akciová společnost Lites totiž už před lety v rámci reorganizace převedla jednotlivé výroby do jiných podniků. Ani to však její dlouhodobě ztrátové hospodaření nevyřešilo a podnik zkrachoval.
Zpět na začátek
|
Důchodové oddělení se na čas uzavře
14. 8. 2009, Chebský deník
Senioři v Chebu mohou v září narazit na zavřené dveře. Okresní zpráva sociálního zabezpečení (Obrněné brigády 30, Cheb) totiž sděluje, že ve dnech 15. až 17. září bude z provozně technického důvodu pro veřejnost uzavřeno důchodové oddělení. (kuč)
Zpět na začátek
|
Neschopenek v regionu výrazně ubylo
14. 8. 2009, Olomoucký deník
Stonáme méně. Ne kvůli tomu, že bychom byli odolnější, ale zůstat doma na neschopence se přestalo vyplácet. Zaměstnanci také nezůstávají doma jen pár dní, ale podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se v prvním pololetí letošního roku v Olomouckém kraji naopak prodloužila doba trvání neschopenky. Zůstat doma na neschopence jen pár dní se totiž už nevyplatí. "To tedy ne. Týden jsem v dubnu přecházela virózu a pak jsem si raději vzala tři dny dovolené. Spojila jsem je s víkendem a vyležela to. Splácíme hypotéku a peníze potřebujeme," popisovala Milada Horká z Olomoucka. "Jsem moc rád, že mám od zaměstnavatele pět dní v roce na marodění, aniž bych si ubíral dovolenou. Využil jsem je v březnu, kdy jsem měl pořádnou virózu s horečkami. Neumím si představit, že bych zůstal deset dní na neschopence. Byla by to citelná finanční ztráta. Lituji ty, kteří takovou výhodu v práci nemají a musejí zůstat na neschopence," komentoval čtyřicetiletý Mirek, který pracuje na manažerské pozici. Zatímco za první pololetí loňského roku bylo 74 332 ukončených neschopenek, během prvních šesti měsíců letos eviduje ČSSZ v Olomouckém kraji o 24 181 případů méně. Průměrná délka jedné neschopenky se však zvedla ze 43na65 dní. "Snížení pracovní neschopnosti ovlivnil hlavně nový zákon o nemocenském pojištění. Od1. ledna totiž prvních čtrnáct dnů nemoci dostává zaměstnanec náhradu od svého zaměstnavatele, a to jen za pracovní dny a pouze po dobu trvání pracovního vztahu," sdělil mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. Peníze se navíc podle zákona vyplácejí od čtvrtého pracovního dne. Až od patnáctého dne vyplácí nemocenskou správa sociálního zabezpečení. "Změnil se také výpočet nemocenského. Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se redukuje - částka do 786 korun se po celou dobu pobírání nemocenské započítává z devadesáti procent. Suma od 786 korun do 1 178 se počítá ze šedesáti a od 1 178 do 2 356 korun z třiceti," vysvětlil mluvčí Vařeka. Podle ČSSZ rovněž meziročně za první polovinu roku v Olomouckém kraji citelně ubylo prostonaných dnů: z 3 190 548 na 2 815 781 dní, tedy 374767. Nejčastěji lidé v prvním pololetí letošního roku stonali s nemocemi dýchací soustavy, hlavně akutními infekcemi dýchacích cest. Z pracovního procesu také zaměstnance často vyřadila onemocnění pohybové soustavy. "Snížení pracovní neschopnosti ovlivnil hlavně nový zákon o nemocenském pojištění." mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka Autorka: DANIELA TAUBEROVÁ
Zpět na začátek
|
Na výplaty dávek v nemoci si stěžují i lidé na Kladensku
14. 8. 2009, Kladenský deník
Nemoc ani úraz si nevybírají a zastihnou nás často v té nejméně vhodné chvíli. I po relativním zlepšení stavu se může člověku nanovo přitížit, a to z vědomí, že po delším marodění nemá vlastně za co jíst. Peníze ze správy sociálního zabezpečení nepřicházejí a našinec si může jen drbat hlavu, že nepamatoval na horší časy. Čtenář Kladenského deníku pan Jaroslav sice patří k osobám zodpovědným, ale protože musí s výplatou vystačit do příštího měsíce, nemá rozhodně na vyhazování. "Po vážnější operaci jsem zůstal doma tři měsíce a za celou dobu neviděl od výše zmíněné instituce ani korunu. Nezbývalo mi, než si vypůjčit u příbuzných, protože kromě běžných se mi vyskytla i vydání mimořádná. Život je zkrátka koloběh. Všechno pochopím a nikdo to nemá snadné. Ale že nám ho ztrpčují ti, kteří mají podat pomocnou ruku, to se mi vůbec nelíbí," posteskl si Jaroslav z Kladna, jenž je zaměstnán na nedalekém letišti. Jestli pochybil v procesu nároku na včasné vyplacení dávky on, jeho podnik či následně sociálka je už nyní pozdě zjišťovat. Jisté je, že proti své vůli se nakonec nechal lékařem raději uschopnit. "Samozřejmě mám naspořenou nějakou rezervu, ale rodina s dětmi má svoje nároky a já je nemohu neustále odkládat. S nově nastaveným systémem nemohu souhlasit, nerozumím mu a nedokáži ho pochopit," rozčílil se Jaroslav. Podobně nepochopitelná jsou nově nastavená pravidla i pro dvaatřicetiletou Lenku z Kladenska. Se zlomeninou horní končetiny marodila od února do května, přičemž výplaty dávek se dočkala právě až ve zmíněném posledním měsíci pracovní neschopnosti. Navíc se nedomnívá, že problém by vznikl u jejího zaměstnavatele, s nímž za deset let nikdy nebyl žádný problém. "Bylo nepříjemné nemít peníze. Mám nějaké úspory, ale žiji sama s dcerou a nájem musím platit také pravidelně. V tu dobu nepřicházelo v úvahu, že bych šla koupit boty, financovala například zimní školu v přírodě nebo cokoli jiného. Peníze za březen mi přišly až v polovině května a zbývající v tomtéž měsíci," postěžovala si Lenka. Jedinou satisfakcí jí nakonec bylo, že si z ušetřených peněz mohla nyní připlatit alespoň na letní dovolenou. "To bylo příjemné, ale ty nervy před tím, jestli člověku zbydou peníze, bych nikomu nepřála," uzavřela stěžovatelka. Do konce roku 2008 vyplácel nemocenské dávky buď zaměstnavatel nebo OSSZ (malé organizace a OSVČ, které si samy platily nemocenské pojištění). Od 1. ledna 2009 došlo ke změně: nemocenské vyplácí od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti zaměstnavatel, od 15. dne pak OSSZ. Nemocenské dávky se počítají z vyměřovacího základu - od 4. do 14. dne jako 60 % vyměřovacího základu, od 15. do 30. dne 60% vyměřovacího základu (VZ), od 31. do 60. dne 66 % VZ a od 61. do 380. dne 72 % VZ. Maximální denní výše nemocenského je od 15. do 30 dne 778 korun, od 31. do 60. dne 934 korun. "Lidé mají nárok na vyplacení nemocenských dávek do 30 dnů od doručení všech podkladů příslušné okresní správě sociálního pojištění. V některých případech se může stát, že podklady nejsou úplné, proto je nutné je doplnit. V takových případech může dojít k prodloužení lhůty vyplacení dávek. Každý případ je však individuální a je nutné ho prošetřit," uvedl mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Pokud mají lidé jakékoliv nejasnosti, mají se podle jeho slov obrátit na příslušnou OSSZ. Veřejnost by měla také vědět, že zaměstnavatel má povinnost dodat podklady příslušné OSSZ neprodleně, aby se vyplacení dávky urychlilo. Autorka: KATEŘINA HUSÁROVÁ
Zpět na začátek
|
Stalo se
13. 8. 2009, Květy
Česká správa sociálního zabezpečení v červnu evidovala celkem 312 lidí, kteří letos oslavili sté narozeniny. Ještě starších seniorů v Česku žilo 344. (šm)
Zpět na začátek
|
Písecko: Důchody pod průměrem
13. 8. 2009, Písecký deník
Senioři na Písecku si za svůj důchod průměrně koupí o šest chlebů méně než ve zbytku republiky.
Běžná výše starobního důchodu zde činila v červnu 9851 korun. "Zatímco republikový průměr je 10 013 korun," porovnal mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Podle statistik je na Písecku ve starobním důchodu téměř deset tisíc žen a pět a půl tisíce mužů. "V okrese Písek berou ženy průměrně 9 029 Kč a muži 10 857 korun," doplnil Kamil Vařeka. "Dostávám přes deset tisíc. Čtyři roky jsem vdova," uvedla důchodkyně, která si nepřála být jmenována, ale její jméno redakce zná. Jak říká, s penězi vyžít musí. "Snažím se podporovat děti a vnoučata jak to jen jde," dodala třiasedmdesátiletá žena z vesnice. Důchodce Václav Holub žije spolu s manželkou, která je o pět let mladší, v rodinném domě v Písku. Celkem pobírají dvacet tisíc korun. "Já mám pouze kolem osmi tisíc, pracovala jsem totiž šest hodin denně," uvedla Dagmar Holubová. Její penze patří v pětistupňové škále k druhé nejnižší. Důchod v rozmezí pět tisíc až 9999 korun pobírá podle České správy sociálního zabezpečení 50, 92 procent seniorů. Nejnižší starobní důchod ze zákona činí 2940 korun. "Ten nejvyšší přesahuje 92 tisíc," dodal Kamil Vařeka. Senioři na Písecku si za svůj důchod průměrně koupí o šest chlebů méně než ve zbytku republiky. Běžná výše starobního důchodu zde činila v červnu 9851 korun. "Zatímco republikový průměr je 10 013 korun," porovnal mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Podle statistik je na Písecku ve starobním důchodu téměř deset tisíc žen a pět a půl tisíce mužů. "V okrese Písek berou ženy průměrně 9 029 Kč a muži 10 857 korun," doplnil Kamil Vařeka. "Dostávám přes deset tisíc. Čtyři roky jsem vdova," uvedla důchodkyně, která si nepřála být jmenována, ale její jméno redakce zná. Jak říká, s penězi vyžít musí. "Snažím se podporovat děti a vnoučata jak to jen jde," dodala třiasedmdesátiletá žena z vesnice. Důchodce Václav Holub žije spolu s manželkou, která je o pět let mladší, v rodinném domě v Písku. Celkem pobírají dvacet tisíc korun. "Já mám pouze kolem osmi tisíc, pracovala jsem totiž šest hodin denně," uvedla Dagmar Holubová. Její penze patří v pětistupňové škále k druhé nejnižší. Důchod v rozmezí pět tisíc až 9999 korun pobírá podle České správy sociálního zabezpečení 50, 92 procent seniorů.
Nejnižší starobní důchod ze zákona činí 2940 korun. "Ten nejvyšší přesahuje 92 tisíc," dodal Kamil Vařeka.
Penze na Písecku
Průměrná výše starobních důchodů na Písecku je 9 851 Kč, muži pobírají průměrně 10 857 Kč a ženy 9 029 Kč. stav k červnu 2009, Zdroj - Česká správa sociálního zabezpečení
Autorka: KLÁRA ČERNÁ
Zpět na začátek
|
Babička Temiaková oslavila "stovku"
12. 8. 2009, Klatovský deník
"Tak všechno nejlepší, maminko," znělo včera dopoledne v Domově důchodců v Újezdci u Klatov, kde slavila své sté narozeniny Anna Temiaková. Gratulanti se u oslavenkyně střídali jeden za druhým. Přišli i zástupci městského úřadu, okresní správy sociálního zabezpečení a dalších institucí.
"Paní Temiaková je nejstarší občankou Klatov, a tak se zároveň zapsala do Pamětní knihy města," říká místostarostka města Věra Tomaierová. Oslavenkyně pochází z Rumunska. Do bývalého Československa přišla v roce 1947 za prací. Tehdy se její rodina usadila v Hamrech.
"Pak jsme bydleli na Hojsově Stráži, Špičáku a na důchod přišla maminka do Železné Rudy, kde si pořídila domeček," vzpomínají příbuzní. "V roce 1977 se maminka ze Šumavy přestěhovala do Klatov. Vychovala pět dětí. Tři kluky a dvě holky. Čtyří z nás se narodili v Rumunsku. Ten nejmladší už tady v Čechách," vypráví dcera Helena Mazancová. Anna Temiaková celý život pracovala v zemědělství, vstávala ve tři hodiny ráno. Pak jí pokračovala práce ještě doma kde byly malé děti a spousty domácích zvířat. Měli jsme prase, kozu, husy. V Rumunsku se bydlelo v horách a cesta za nákupy trvala do nejbližšího města celý den," říká syn Karel Temiak. Oslavenkyně se těšila z návštěvy příbuzných, u Temiaků se totiž slaví ve velkém. Je to prý vždycky důvod k tomu, aby se rodina sešla. Nechyběla vnučka ani pravnučka. V Domově důchodců v Újezdci je stoletá babička od roku 2007.
"Moc se mi tu líbí, jen si nemám s kým povídat, a tak si třeba zpívám," řekla Deníku oslavenkyně.
Pak už nechyběl slavnostní přípitek a rozkrojení narozeninového dortu, na kterém si všichni společně pochutnali.
Autor: Ludvík Pouza
Zpět na začátek
|
Platit daně se prodraží
12. 8. 2009, Mladá fronta Dnes
Za každou tisícikorunu odvedených daní musí firma nebo podnikatel zaplatit ještě čtyřicet korun navíc ze svého - za administrativu spojenou s výpočtem a odvedením daně. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou si ministerstvo financí nechalo vypracovat od expertů z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Celkem 40,7 miliardy korun ročně musí podnikatelé utratit, aby dali dohromady daňová přiznání. Musí si tedy vedle peněz na daně připravit o 3,9 procenta navíc. Placení daní vždy bolí, ale někdy je bolest palčivější než jindy - nejvíc při placení daní z příjmu fyzických osob z podnikání. Drobní podnikatelé na každou na daních odvedenou tisícovku musí vynaložit 340 korun. Je to dáno tím, že musí vést účetnictví, a to je stojí mnoho času, a tedy i peněz. Z analýzy vyplývá, že fyzické osoby vedou účetní knihy jen proto, že ze zákona musí, pro sebe ho nepotřebují. Čím je však firma větší, tím víc jí účetnictví slouží pro její vlastní přehled. "Pro společnost s 50 zaměstnanci jdou náklady včetně vedení účetnictví do statisícových řádů," říká daňový poradce Jan Molín z firmy Mivo. Co s tím? "Jednou z cest, jak snížit zátěž pro státní správu i pro poplatníky, je zavádění daňových paušálů. Na druhou stranu to narušuje princip, že každý má platit daně podle výše svých příjmů, a ne z imaginárního výnosu," říká ekonom Leoš Vítek z VŠE. On a Jan Pavel jsou hlavními autory analýzy, která zkoumá náklady na placení daní ze strany firem. K větší efektivitě výběru berní by mělo přispět zavedení systému Jednotného inkasního místa. Jde o projekt, se kterým přišlo ministerstvo financí a jenž by mohl začít fungovat za pět let. Záležet bude na nové vládě - jestli v něm bude dělat velké změny, všechno se zdrží. Podle náměstka ministra financí Petera Chrenka by firmy na administrativě ušetřily sedm až osm miliard Kč. Nemusely by totiž vyplňovat tolik formulářů a obíhat berňák, sociálku, zdravotní pojišťovnu a případně celníky - vše by se vyřešilo na jednom místě.
Špatně vychází také vybírání silniční daně - tam podnikatel tratí 160 Kč za každou tisícovku daní. "Každá firma tomu musí věnovat aspoň pár hodin, přiznání není jednoduché vyplnit. Další komplikace v daňovém systému vznikají při používání služebních aut k privátním účelům," vysvětluje Vítek.
Když Úřad vlády počítal v roce 2005 administrativní zátěž soukromých firem, vyšlo mu, že podnikatelé musí vyhodit oknem 86 miliard korun ročně, aby dostáli svým zákonným povinnostem na nejrůznějších úřadech. Vláda se zavázala, že do roku 2010 sníží tuto zátěž o pětinu. V červnu například zrušili poslanci Knihu jízd. Nejnovější studie nicméně ukázala, že jen zátěž spjatá s úřady pod ministerstvem financí je více než pětkrát vyšší, než se původně počítalo. "Nezdálo se nám to, chtěli jsme mít reálnější čísla, proto jsme analýzu zadali," vysvětluje Chrenko. "Ostatní resorty se spokojily s odhady od úřednického stolu, čísla pravděpodobně neodpovídají realitě," říká zdroj obeznámený s původním výpočtem před pěti lety. A na kolik výběr daní přijde stát? "Rozpočet České daňové správy (ČDS) se pohybuje ročně kolem sedmi miliard korun, což představuje náklad 1,3 Kč na každou stokorunu vybrané daně," říká Jakub Haas, mluvčí MF. Číslo je však zkreslené, protože ČDS nevybírá všechny daně - například sociální pojištění má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (pod MPSV). "Náklady ve výši zhruba jednoho procenta jsou standardní i jinde v EU. Snížit by se například mohly, pokud vybereme na daních víc. Musely by se tedy vybírat efektivněji," dodává Chrenko.
3,9 % O tolik víc si musí poplatník připravit, když platí daně
GRAF
Z čeho žije stát Příjmy rozpočtu za rok 2007 v miliardách korun
Daň z nemovitosti 5,0
Silniční daň 5,8
Daň z příjmu fyzických osob 23,1
Sociální pojištění 366,2
Zdravotní pojištění 151,9
Daň z příjmu právnických osob 135,0
DPH 234,3
Daň z příjmu zaměstnanců 125,0
Poznámka: údaje v mld. Kč.
TABULKA
Náklady na placení daní
Kolik daňové poplatníky stojí, když mají státu odvést 1 000 Kč
Typ daně Náklady na V % Celkové náklady na
daň 1 000 Kč zaplacení daně (v Kč)
Daň z příjmu právnických osob 55 5,5 1 055
DPH 45 4,5 1 045
Daň z příjmu zaměstnanců 30 3,0 1 030
Zdravotní pojištění 35 3,5 1 035
Sociální pojištění 15 1,5 1 015
Daň z příjmu fyzických osob 344 34,4 1 344
Silniční daň 164 16,4 1 164
Daň z nemovitosti 81 8,1 1 081
Pramen: Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem
Jaké platíme daně?
Daň z příjmu právnických osob 20 %*
Daň z přidané hodnoty 9 % a 19 %
Daň z příjmu fyzi. osob zaměstnanců 15 %
Pojistné na veřejné zdrav. pojištění zaměstnavatel 9 %
zaměstnanec 4,5 %
Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25 %, zaměstnanec 6,5 %
Daň z příjmu fyz. osob z podnikání 15 %
Daň silniční 1 200 až 50 400 Kč a více
(dle hmotnosti a počtu náprav)
Daň z nemovitostí u staveb od 1 Kč/m2 do 50 Kč/m2 a více
(dle druhu a umístění), u pozemků 0,10 Kč/m2
do 25 Kč/m2 nebo 0,25 % a 0,75 %
* tato sazba daně neplatí pro investiční fondy, podílové fondy a instituce penzij. poj. Pramen: Mivo, s. r. o.
Autorka: Jitka Vlková
Zpět na začátek
|
Velice děkujeme všem, kteří nám pomohli po povodni
10. 8. 2009, Šumperský a Jesenický deník
Nejdříve bych chtěla vyjádřit obrovské díky členům Sboru dobrovolných hasičů ze Staré Červené Vody pod vedením velitele Kamila Urbana, kteří obětavě nasazovali životy, aby mohli zachránit své spoluobčany a dovedli je včas do bezpečí. Přestože byli značně unaveni, dále lidem nabízeli materiální a pracovní pomoc. K nim také patří dobrovolníci pracující s nimi: pan Ivan Barabáš, Tomáš Barabáš a Luboš Mydliar. Dále děkuji Charitě Javorník, Charitě Zábřeh (vedoucí Michal Uhrák), Českému červenému kříži z Ústí nad Orlicí (oblastní spolek Martina Hodovala), humanitární organizaci Adra, za kterou pracovali lidé až ze Znojma, a také dobrovolníkům Pavle Tovaryšové a Jiřím Berouskům za materiální a nabízenou pomoc. Děkuji také Obecnímu úřadu ve Staré Červené Vodě a všem zastupitelům za neustálý zájem, organizovanou pomoc (vyslání vojska při úklidu a odstraňování škod na naší zahradě a kolem potoka), za materiální pomoc, také za obstarání finanční úlevy u ČEZ a vyřízení sociální pomoci u ČSSZ. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat také našim sousedům: manželům Lence a Tomáši Barabášovým za poskytnutí noclehu, Jiřině a Vítkovi Šulkovým za neustálou pracovní a materiální pomoc, dále paní Editě Rejdové za nabízenou pomoc. Velké díky patří také manželům Karin a Václavu Kvapilovým za nabízenou pomoc a Václavu za zorganizování a přivolání dobrovolníků a skautů z Brna a Olomouce, jež nám pomáhali dostat se z nejhoršího bahna a nepořádku. Mockrát děkuji také svým kolegyním z práce Blance Klamertové, Jitce Koudelkové a nové kolegyni Markétě Zindlerové, které pracovaly místo mě, když jsem měla volno v důsledku povodně. Díky patří všem kamarádům mých dětí - Vítu Šulkovi, Jakubovi a Vendovi Žákovým, Natálii Májovské a Pavlu Porčovi - jak za nejčasnější pomoc, tak některým i za odstraňování posledních zbytků povodně.
Nakonec také děkuji rodině, která nám přispěla finančně a pomohla při posledních úpravách obydlí. Vám všem přeji vše dobré. Za rodinu Burďákovou napsala Pavlína Burďáková, Nová Červená Voda
Zpět na začátek
|
Městský úřad čeká v nejbližších týdnech akce "kulový blesk"
10. 8. 2009, Naše Valašsko
Velké stěhování čeká v nejbližších týdnech některé odbory vsetínského Městského úřadu. Jeho důvodem je ukončení nájemní smlouvy na prostory v budově v ulici Mostecké ze strany České správy sociálního zabezpečení, která objekt vlastní. Město tak musí všechny obsazené kanceláře do konce září uvolnit. Stěhování se nejvíce dotkne odboru sociálních věcí, který jako jediný sídlí v budově v ulici Mostecké, a dále odboru životního prostředí. "Právě na jeho místo, tedy do druhého patra budovy městského úřadu na Svárově, bude odbor sociálních věcí přemístěn," informovala vedoucí odboru kanceláře starosty Stanislava Konečná. Odbor životního prostředí tak najde své dočasné působiště v budově Krajské hygienické stanice Zlín v ulici 4. května, konkrétně v jejím 4. patře. (red)
Zpět na začátek
|
Neschopenek je letos méně, i na Vysočině
10. 8. 2009, Žďárský deník
Téměř o 30 procent se snížil počet ukončených pracovních neschopností za pololetí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. A to jak v rámci republiky, tak i v kraji Vysočina.
"Loni jsme v rámci republiky evidovali 1 212 444 pracovních neschopností, letos celkem 852 458," uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Alena Franková. Z toho na Vysočině to bylo 60 791 případů loni a 41485 letos, což je o více než 19 tisíc případů méně. Podle Frankové se také snížil počet prostonaných dnů, a to ve všech krajích. "V rámci republiky to bylo 41 750 769 dnů, což je o 13,5 procenta méně než ve stejném období roku 2008," upřesnila Franková. Na Vysočině loni prostonali nemocní za pololetí 2 360159 dnů, letos 2 026 735, což je o více než 333 tisíc dnů méně. Podle zjištění ČSSZ se ale prodloužila délka pracovní neschopnosti. Zatímco loni na Vysočině nemocní stonali za pololetí v průměru 38,82 dne, letos už 48,85 dne, což je zhruba o 10 procent více. Nejčastěji podle ČSSZ nemocní odcházeli na neschopenku s nemocemi dýchací soustavy. (sad)
Zpět na začátek
|
Změna u lékařské posud. služby
10. 8. 2009, Havlíčkobrodský deník
Okresní správa sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod informuje, že agenda lékařské posudkové služby (LPS) úřadu práce byla převedena na Okresní správu sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod. Kontakt na pracoviště LPS: Štaflová 2003 (budova bývalého okresního úřadu). Lékaři OSSZ budou vykonávat posudkové činnosti jak pro účely invalidity, tak pro další systémy sociálního zabezpečení, které do té doby posuzovali lékaři úřadů práce. Více ke změnám v organizaci a působnosti LPS lze nalézt na internetu nebo přímo na OSSZ Havl. Brod. (red)
Zpět na začátek
|
Areál bývalého Litesu má nového majitele
8. 8. 2009, Českolipský deník
Zdlouhavý příběh je u konce. Pětihektarový chátrající areál po zkrachovalé společnosti Lites má konečně nového majitele. Úspěchem skončila až třetí dražba v pořadí. Do dvou předchozích se nepřihlásil ani jeden zájemce, snížení ceny však přece jen kupce přilákalo. Novým majitelem pozemku s několika budovami se stala pražská společnost Finapra, která chce podle prvních informací do části areálu přenést svou výrobu. Další část zřejmě nabídne k pronájmu. V předešlých dražbách se snižovala cena areálu nejprve ze 75 milionů na 50. Investovat do pozemků s pomalu chátrajícími výrobními halami byl však někdo ochoten až nyní, kdy vyvolávací cena klesla až na 35 milionů korun.
Na nezájmu o areál se pravděpodobně podepsala ekonomická krize. "Dalším důvodem může být ekologická zátěž, kterou na pozemcích prokázal průzkum," uvedl Petr Kouba, který měl dražbu na starosti. Navíc je areál ve špatném stavu. Opravy by potřebovala střecha, okna, rozvody sítí uvnitř budov a také klempířské konstrukce. I přesto je areál v provozuschopném stavu.
O tom, že elektrotechnická akciová společnost Lites půjde kvůli dluhům do konkurzu, rozhodl loni v květnu Krajský soud v Ústí nad Labem. Firma totiž tehdy dlužila různým věřitelům částku blížící se 365 milionům českých korun. Lites, který se proslavil hlavně výrobou požárních hlásičů, tak nakonec musel do konkurzu. Největším věřitelem firmy je Česká správa sociálního zabezpečení. Té Lites dluží přes 200 milionů korun.
Autor: Aleš Vávra
Zpět na začátek
|
Důchod znamená pro řadu lidí určitou formu jistoty
8. 8. 2009, Jindřichohradecký deník
Lidí v důchodovém věku přibývá. Počet těch, kteří pobírají na Jindřichohradecku starobní důchod, činí téměř čtrnáct tisíc. "K poslednímu červnu je v tomto regionu 13 978 starobních důchodců. Z toho 7 718 žen a 6 260 mužů," informoval ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Důchodová výše se značně liší u mužů a žen. "Průměrně činí 9 704 korun, přičemž ženy pobírají 8 891 korun a u mužů je to částka 10 705 korun," dodal Vařeka. S tím, jak se těší do důchodu se svěřila i mladá žena z Jindřichova Hradce Martina Doležalová. "Určitě se těším, mám penzijní připojištění, takže se toho zatím nebojím.
Všechno je to ale ještě daleko, proto se situace může vyvinout jakkoliv," řekla Doležalová.
Podle slov důchodkyně Marie Zimmermannové z Jindřichova Hradce není ale důchod procházka růžovou zahradou. "Důchod mi nic nepřinesl, protože ho mám velmi malý. Se sedmi tisíci se špatně oháníte, jídlo, léky, vše je drahé. Bez léků bych ale tady nemohla být. Nemůžete si nic dovolit, na dovolenou se nedá ani pomyslet," postěžovala si. Dále o své nelehké situaci pokračovala. "Nemám žádnou radost ze života. Sama jsem po mrtvici a navíc se ještě starám o duševně postiženého bratra," uvedla Zimmermannová. Někteří starší lidé si však důchod pochvalují, protože se již nemusí bát o práci. "Mám zkušenosti, že lidé se na důchod přímo těší. Znám i mnoho lidí, kteří jsou v důchodu a jsou spokojení, protože k němu ještě pracují. Mají tak čím se zabavit i víc peněz," zhodnotila praktická lékařka Marcela Jeřichová z ordinace v domě s pečovatelskou službou v Chlumu u Třeboně.
Autoři: LUCIE SCHMIEDOVÁ, RENATA PÁVKOVÁ
Zpět na začátek
|
Polovina důchodců má méně než 10 006 Kč
8. 8. 2009, Právo
Většina si myslí, že penze jsou příliš nízké a nejde s nimi vyžít * 20 000 seniorů bere pod 5000 měsíčně. Průměrná starobní penze se letos v Česku přehoupla přes hranici deseti tisíc korun. Nižší důchod má ovšem více než polovina seniorů. Je to sice méně než v předchozích letech, podle průzkumů se ale i přesto většina lidí domnívá, že penze jsou příliš nízké a nejde s nimi vyžít.
"Průměrná výše starobního důchodu činila k 30. červnu 10 006 korun," řekl Právu tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSŽ) Kamil Vařeka. Jak dále informoval, asi dvacet tisíc důchodců pobírá penzi menší než 5000 Kč. Naopak v ČR přibývá lidí, kteří berou penzi vyšší než dvacet tisíc korun. Letos v březnu jich bylo už 1649, třikrát více než před dvěma lety. Rekordní, nejvyšší důchod je nyní 92 000 Kč. Přitom ještě předloni byl nejvyšší důchod "jen" sedmdesát tisíc korun.
Penze žen nižší v průměru o dva tisíce
Nejnižší možný důchod, který může člověk v Česku dostat, činí 2940 korun. "Přesnou výši nejnižšího skutečně vypláceného důchodu ale ze statistik nelze zjistit, protože se může jednat i o tzv. dílčí důchody," uvedl Vařeka. Nižší penze pobírají v ČR dlouhodobě ženy, letos v průměru asi o dva tisíce korun. Podle statistik ČSSZ je průměrný měsíční důchod mužů 11 137 Kč a žen 9117 Kč. Do příjmů seniorů se tak promítá skutečnost, že ženy v Česku vydělávají asi o čtvrtinu méně než muži. Takový rozdíl v příjmech přitom patří k jednomu z největších v celé Evropské unii. Důvodem je, že ženy obvykle pracují v hůře ohodnocených profesích.
Na hranici chudoby
Méně peněz než muži dostávají často ženy i za stejnou práci. Výši penze navíc snižuje i rodičovská dovolená, která se sice započítává do nároku na penzi, pojistné se za ni ale neodvádí.
I přesto, že příjmy českých důchodců nominálně postupně stoupají, jejich ekonomická situace není zrovna růžová. O tom, že důchody nestačí k pokrytí základních potřeb a neumožňují důstojné stáří, jsou podle průzkumu agentury STEM přesvědčeny asi dvě třetiny obyvatel ČR. Polovina důchodců má Ještě kritičtější jsou k výši důchodů ti, kdo je pobírají. Přes tři čtvrtiny důchodců v průzkumu uvedlo, že důchod je tak nízký, že nestačí pro uspokojení jejich základních potřeb.
"To, že důchod nestačí na zaplacení nájmů a poplatků, si myslí téměř polovina lidí. Zajistit si dnes z penze bydlení a základní živobytí je těžší než před pěti lety," řekl Právu autor tohoto průzkumu Petr Sak. Důchody se pravidelně zvyšují a loni vzrostly kvůli inflaci dokonce dvakrát. Letos se ale na rozhodnutí, zda dostanou penzisté od ledna přidáno, teprve čeká. "Vláda musí o valorizaci rozhodnout do konce září. Roli budou hrát zákonné důvody, zda důchody zvýšit, či ne," řekla Právu tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová. Podle zákona se penze musí zvednout, pokud třetina růstu reálných mezd v roce 2008 a růst cen mezi loňským srpnem a letošním červencem v součtu přesáhne dvě procenta. Právě na tato čísla však MPSV teprve čeká. Pokud by k valorizaci nedošlo, ušetřil by stát obrovské sumy. Vždyť jen na starobní důchody bylo za letošní první pololetí vyplaceno 117,4 miliardy korun, o 13,6 miliardy více než za stejné loňské období.
Na invalidní důchody letos ČSSZ vydala 30,2 miliardy a na vdovské a vdovecké důchody 11,8 miliardy Kč. Výčet doplňují důchody sirotčí, na něž celková vyplacená částka za první pololetí činila 1,6 miliardy korun.
Jaké jsou v ČR důchody
Výše důchodu počet lidí
1-4999 23 144
5000-9999 778 065
10 000-14 999 685 100
15 000-19 999 15 529
20 000-29 999 1580
30 000-39 999 55
40 000-69 999 12
70 000-92 000 2
Pozn.: údaje v Kč k 31. březnu 2009
Zdroj - ČSSZ
Autorka: Hana Škodová
Zpět na začátek
|
Lékaři píší méně neschopenek
8. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/střední Morava
O čtyřiadvacet tisíc neschopenek méně než loni si "vybrali" zaměstnaní Středomoravané za prvních šest měsíců letošního roku. Kvůli nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech si lidé častěji berou na stonání dovolenou. Ještě v roce 2007 patřila Olomouckému kraji nechvalná čtvrtá příčka v počtu neschopenek. Nyní se posunul do průměru. Trend oceňují hlavně lékaři, naopak v oslovených firmách ho většinou nezaznamenali. První půlrok letošního roku ukončili lékaři v Česku neschopenky 852 458 lidem, to je o 29,6 procenta méně než za stejné období vloni. Zároveň ubyl počet prostonaných dnů. V Olomouckém kraji o 374 767. Vypadá to, že lidé "nemoc" méně zneužívají "Neschopenek píšu opravdu výrazně míň než dříve. Zdá se, že opatření proti zneužívání neschopenek opravdu zafungovalo a lidé si mnohem víc rozmýšlejí, zda opravdu potřebují zůstat doma," sdělil olomoucký lékař Miroslav Sobotka. Od začátku roku se totiž změnilo vyplácení nemocenských dávek. "Za první tři dny se nevyplácí, v dalších dnech se počítají jako určité procento výdělku," vysvětlil tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Nejčastěji stonali lidé s nemocemi dýchacích cest. "Celkem ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění 315 305 ukončených pracovních neschopností a 5 771 716 prostonaných dnů," uvádí zpráva České správy sociálního zabezpečení. Na dalším místě jsou nemoci pohybového ústrojí.
Za pracovní neschopností jsou často úrazy "Častým důvodem pracovní neschopnosti jsou "Častým důvodem pracovní neschopnosti jsou také úrazy. Dokonce bych řekla, že stojí za třetinou všech neschopenek," uvádí přerovská závodní lékařka Eva Večeřová. Údaje za první pololetí nemusí být ale rozhodující. "Nejvíc neschopenek píšu na podzim, kdy jsou časté různé infekce a virózy," říká Večeřová. Rozhodně však díky novému zákonu ubylo případů, kdy si lidé nechávali psát neschopenky s každou maličkostí. Lidé si kvůli stonání častěji berou dovolenou "Každý víc přemýšlí, jestli opravdu potřebuje být doma. Zneužívání neschopenek sice asi úplně nevymizelo, ale rozhodně se už neděje v tak velkém měřítku jako dřív," uvádí lékař Sobotka. U méně závažných onemocnění si lidé častěji berou dovolenou. "Když jsem si spočítala, o kolik peněz bych kvůli neschopence přišla, radši jsem si vzala týdenní dovolenou a využila jsem také náhradní volno," svěřila se Eva Rotterová z Olomoucka.
Ne všichni ale uvažují stejně. "Záleží to na konkrétním člověku. My tu výrazně méně neschopenek nemáme, třeba za červen jich bylo sto devadesát osm. To není zrovna malé číslo," podotkla Jana Lyčková ze mzdového oddělení společnosti Siemens Elektromotory, která má provozovny v Mohelnici a Frenštátu. Podobně reagovali také další oslovení zástupci velkých firem na střední Moravě.
Tabulka
* Kolik jich bylo?
2008 2009 rozdíl
Olomoucký kraj
74 332 50 151 - 24 181
Jihomoravský kraj
87 525 59 925 - 21 317
Moravskoslezský kraj
143 937 97 307 - 46 630
Kraj Vysočina
60 791 41 485 - 19 306
Zlínský kraj
74 823 48 391 - 26 432
Neschopenky za první půlrok, Zdroj - ČSSZ
Autorka: Pavla Kubištová
Zpět na začátek
|
Problémy s mateřskou dovolenou
7. 8. 2009, TV Prima
Moderátor
Maminky po celé republice si stále stěžují na průtahy při vyplácení mateřské. Některým chodí peníze až se 14denním zpožděním. Jiné zase už druhý měsíc čekají, že jim mateřkou přiznají. Česká správa sociálního zabezpečení ale tvrdí, že chyba není na její straně. Podle ní za průtahy při přiznávání mateřské nejspíš můžou chyby v˙žádostech, o zpožďování plateb prý úřad nic neví.
Diskuze z˙internetu:
Ahoj, jsem z˙Ústí nad Labem, nemocenskou jsem nedostala už druhý měsíc.
hoj holky, přišla vám už tenhle měsíc mateřská? Těm, co se letos narodila miminka? Mně stále nic nepřišlo a to mi to chodilo vždy kolem 7. v˙měsíci. Jsem bez peněz a čekám na to jako na smilování.
Autor
To je jen stručný výčet diskuzí, které novopečené maminky vedou na jednom webu, také 26letá Lenka na peníze čeká stále marně.
paní Lenka, maminka na mateřské dovolené:
Pokud vám dojde jídlo pro dítě, tak si budete muset půjčit ty peníze. Dneska je vlastně 7., dneska by ta mateřská měla být na účtě, není.
Autor
Česká správa sociálního zabezpečení se ale brání. Chyba prý není na její straně. Na otázku, jak může zpoždění vysvětlit, jsme dostali tuto odpověď.
Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení:
Česká správa sociálního zabezpečení v˙současnosti vyplácí dávky průběžně v˙zákonných lhůtách, která je 30 dnů, ale většinu dávek vyplácíme do 10 dnů.
Autor
A teď problémy s˙vyplácením mateřské podruhé a z˙jiného úhlu. Paní Eva Vychodilová z˙rodičovské dovolené přišla s˙druhým dítětem opět na mateřskou. Rodičovský příspěvek zrušila, o mateřskou zažádala.
Eva Vychodilová, maminka na mateřské dovolené:
Pak jsem se po návratu z˙porodnice začala pídit po tom, proč mi vlastně nepřišly žádné peníze. Zjišťovala jsem, kde je chyba.
Autor
Po dvou týdnech volání na Českou správu sociálního zabezpečení se dozvěděla, že si za vzniklou situaci může sama. Odevzdala totiž špatný formulář. Nikdo se ale neobtěžoval jí sdělit, že je něco v˙nepořádku.
Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení:
Mohou se maminky obrátit na okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa zaměstnavatele, kde získají většinu informací.
Autor
Na vyřízení příspěvku na mateřské dovolené se od letošního ledna nově podílejí matky, jejich zaměstnavatelé, lékař a sociálky. Pravděpodobnost, že se stane chyba, nebo že něco není správě vyplněno, je mnohem vyšší.
Autor: Jan Čtvrtečka
Zpět na začátek
|
Neschopenek je letos méně, i na Vysočině
7. 8. 2009, Jihlavský deník
Téměř o 30 procent se snížil počet ukončených pracovních neschopností za pololetí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. A to jak v rámci republiky, tak i v kraji Vysočina.
"Loni jsme v rámci republiky evidovali 1 212 444 pracovních neschopností, letos celkem 852 458," uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Alena Fraňková. Z toho na Vysočině to bylo 60 791 případů loni a 41485 letos, což je o více než 19 tisíc případů méně. Podle Frankové se také snížil počet prostonaných dnů, a to ve všech krajích. "V rámci republiky to bylo 41 750 769 dnů, což je o 13,5 procenta méně než ve stejném období roku 2008," upřesnila Fraňková. Na Vysočině loni prostonali nemocní za pololetí 2 360159 dnů, letos 2 026 735, což je o více než 333 tisíc dnů méně. Podle zjištění ČSSZ se ale prodloužila délka pracovní neschopnosti. Zatímco loni na Vysočině nemocní stonali za pololetí v průměru 38,82 dne, letos už 48,85 dne, což je zhruba o 10 procent více. Nejčastěji podle ČSSZ nemocní odcházeli na neschopenku s nemocemi dýchací soustavy. (sad)
Vyšlo také v: Pelhřimovský deník
Zpět na začátek
|
Úředníci se budou stěhovat
6. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/východní Morava
Několik odborů vsetínské radnice se bude muset stěhovat. Za vším stojí státní organizace - Česká správa sociálního zabezpečení. Ta radnici neprodloužila nájem v budově na Mostecké ulici. Jinam se úředníci přesunou v průběhu září. Zmatky mohou vzniknout především kvůli tomu, že do nových prostor poputuje také odbor sociálních věcí, který má na starosti například sociální dávky. "Sociální odbor bude sídlit v hlavní budově městského úřadu na Svárově ve druhém patře," uvedla vedoucí kanceláře starosty Stanislava Konečná. Na jiné místo ale budou muset i pracovníci odboru životního prostředí. Ti budou v prostorách hygienické stanice. Ovšem jen dočasně. "Je to provizorní řešení, než se uvolní místo v hlavní budově radnice," řekl tajemník úřadu Karel Měřínský. (ny)
Zpět na začátek
|
Lékařská posudková služba přechází pod OSSZ
6. 8. 2009, Havlíčkobrodský deník
Okresní správa sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod informuje, že od 1. července 2009 byla agenda lékařské posudkové služby (LPS) úřadu práce převedena z úřadu práce na Okresní správu sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod. Kontakt na pracoviště LPS: Štaflová 2003 (budova bývalého okresního úřadu). Lékaři OSSZ budou vykonávat posudkové činnosti jak pro účely invalidity, tak pro další systémy sociálního zabezpečení, které do té doby posuzovali lékaři úřadů práce. Více ke změnám v organizaci a působnosti LPS lze nalézt v informačním letáku na http://www.cssz.cz/cz/infor mace/informacni-materialy/letaky/. (red)
Zpět na začátek
|
Počet neschopenek v okrese klesá
5. 8. 2009, Havlíčkobrodský deník
Téměř o 30 procent se snížil počet ukončených pracovních neschopností za pololetí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2008.A to jak v rámci republiky, tak i v kraji Vysočina. "Loni jsme v rámci republiky evidovali 1 212 444 pracovních neschopností, letos celkem 852 458, " říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Alena Franková. Z toho na Vysočině to bylo 60 791 případů loni a 41 485 letos, což je o více než 19 tisíc případů méně. Podle Frankové se také snížil počet prostonaných dnů, a to ve všech krajích. "V rámci republiky to bylo 41 750 769 dnů, což je o 13, 5 procenta méně než ve stejném období roku 2008, " upřesňuje Franková. Na Vysočině prostonali nemocní loni za pololetí 2 360 159 dnů, letos 2 026 735, což je o více než 333 tisíc dnů méně. Podle zjištění České správy sociálního zabezpečení se ale prodloužila délka pracovní neschopnosti. Zatímco loni v kraji Vysočina nemocní stonali za pololetí v průměru 38, 82 dnů, letos už 48, 85 dne, což je zhruba o 10 procent více. Nejčastěji podle České správy sociálního zabezpečení nemocní odcházeli na neschopenku s nemocemi dýchací soustavy. (sad)
Zpět na začátek
|
Neschopenek ubylo o třicet procent
5. 8. 2009, Právo
Pracovních neschopností bylo v Česku za letošní první pololetí evidováno celkem 852 458, o 30 procent méně než ve stejném loňském období. Sdělila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
"Souvisí to hlavně s novým systémem nemocenské, kdy první tři dny zůstávají neplacené a dalších sedm pracovních dnů vyplácí náhradu mzdy přímo zaměstnavatel," uvedl tiskový mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. Nemocenských ale ubývá i kvůli rychle rostoucí nezaměstnanosti. Lidé na podpoře totiž až na výjimky nemají nárok na nemocenské dávky. Současně se ovšem letos prodloužila doba pracovní neschopnosti. Ta v průměru trvá 49 dní. (haš)
Zpět na začátek
|
Marodi si vybírají dovolené
5. 8. 2009, Plzeňský deník
O více než 420 tisíc dní méně promarodili lidé v Plzeňském kraji v prvním pololetí letošního roku. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V prvním pololetí loňského roku bylo v regionu v pracovní neschopnosti 76 545 lidí. Ve stejném období letošního roku jejich počet poklesl o více než 22 tisíc. "Vliv na snížení pracovní neschopnosti má mimo jiné skutečnost, že od prvního ledna se podle nového zákona o nemocenském pojištění, první tři dny nemocenské neproplácí. Prvních čtrnáct dní pak dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy," říká Kamil Vařeka z odboru komunikace ČSSZ. Oproti dřívějšku ale lidé marodí déle. "Zatímco v loňském prvním pololetí byla průměrná délka pracovní neschopnosti 36,72 dne, letos to je 44,57 dne," doplňuje Vařeka. Nový trend potvrzují i plzeňští lékaři. "Od té doby, co nejsou placené první tři dny nemocenské, chce stále méně lidí hned napsat neschopenku. Prý si raději vezmou dovolenou nebo náhradní volno či se jinak domluví se zaměstnavatelem," uvádí zkušenosti z praxe praktická lékařka pro dospělé Eva Pohořalá. "Když mi něco je, tak si teď raději beru dovolenou. Určitě se to víc vyplatí. A stejně jako já to dělá i řada mých známých," říká Plzeňan Karel Hořík.
"S nemocností našich zaměstnanců jsme nikdy velké problémy neměli. Vždycky byla poměrně nízká. Proto s novým zákonem nijak nepoklesla, řekl bych, že je to nastejno," informuje personální ředitel plzeňské společnosti Pilsen Steel Pavel Ratislav. Součástí změn v novém zákoně o nemocenském pojištění je také redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek. Částka do 786 korun se po celou dobu pobírání nemocenské započítává z devadesáti procent, částka od 786 do 1178 korun se počítá ze šedesáti procent a částka od 1178 do 2356 se započítává z třiceti procent.
Autoři: MICHAELA KUNEŠOVÁ, LADISLAV VAINDL
Zpět na začátek
|
Na nemocenskou? Nechci
5. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/Střední Čechy
O téměř milion dní více odpracovali Středočeši letos od ledna do června oproti stejnému období loňského roku. Méně totiž stonali. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala o 40 323 neschopenek méně než v minulém roce. Prodloužila se ale průměrná doba, po kterou nemocní lidé zůstali doma. Stonali 43 dní, tedy o téměř šest dní déle než loni, nejčastěji s nemocemi dýchací soustavy nebo pohybového ústrojí. "Vliv na snížení pracovní neschopnosti má mimo jiné to, že od 1. ledna se podle nového zákona o nemocenském pojištění náhrada mzdy vyplácí od čtvrtého pracovního dne," podotkl mluvčí správy Kamil Vařeka. Zjednodušeně řečeno to znamená, že za první tři dny nemoci nedostanou lidé ani korunu. Že neschopenku chce stále méně lidí, potvrzuje i kolínský lékař Jan Rakušan. "Ptám se nemocných, kteří by měli být doma, jestli chtějí neschopenku. Z deseti nabídek ji přijme jeden. Pacient s angínou si vezme antibiotika a zůstane doma na dovolené, někdo s nemocným kolenem mi řekne, že si ho bude ledovat v práci, ale doma být nechce. Prakticky vůbec se nesetkávám s tím, že by někdo chtěl neschopenku zneužít," popsal lékař. Lidé podle něho přiznávají, že se bojí o práci a na nemocenské být nechtějí. S tím, že si pacienti na dobu nemoci berou dovolenou, Rakušan nesouhlasí. "Pak jim nezbude žádná na skutečný odpočinek," řekl. Odmítnutí neschopenky dokonce zapisuje pacientům do jejich lékařské dokumentace. Včera takových zápisů udělal několik. Nemocných je méně nejspíš také proto, že kvůli ekonomické krizi v kraji přibylo nezaměstnaných. Letos jich v prvním pololetí bylo o patnáct tisíc více než loni.
Pokud méně lidí pracuje, méně si jich pak může vzít neschopenku. "Nelze to sice dokázat, ale je to logické vyústění. Snižuje se počet zaměstnaných, a tím i nemocných," potvrdila ředitelka úřadu práce v Kladně Lenka Staňková. Ne každá středočeská firma však pokles nemocnosti zaznamenala. To je případ třeba společnosti Linet, která v Želevčicích u Slaného vyrábí zdravotnické pomůcky. V červenci bylo na neschopence asi sedm procent zaměstnanců, běžně to bývá šest až osm procent.
Kolínská automobilka TPCA naopak pocítila, že změna zákona lidi od léčení doma odrazuje. "Obecně řečeno se zpřísnění zákona projevilo pozitivně," podotkl mluvčí automobilky Radek Kňava.
Pokles počtu lidí, kteří si vzali neschopenku a pobírali nemocenskou, zaznamenala Česká správa sociálního zabezpečení ve všech krajích. Nejvíc jich ubylo v Libereckém kraji, střední Čechy byly na druhém místě. Místo loňských 137 418 pracovních neschopností za první pololetí jich letos bylo zhruba 97 tisíc. Jde o počet ukončených neschopenek.
* Jak stonali
Středočeši
2008 2009
Ukončené neschopenky
137 418 97 095
Prostonané dny
5 112 711 4 157 611
Průměrná délka nemocenské
37 dnů 43 dnů
Pozn.: Statistika za leden až červen.
Zdroj -: Česká správa sociálního zabezpečení
Zpět na začátek
|
Marodi si berou dovolené
5. 8. 2009, Domažlický deník
O více než 420 tisíc dní méně promarodili lidé v Plzeňském kraji v prvním pololetí letošního roku. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V prvním pololetí loňského roku bylo v regionu v pracovní neschopnosti 76 545 lidí. Ve stejném období letošního roku jejich počet poklesl o více než 22 tisíc. "Vliv na snížení pracovní neschopnosti má mimo jiné skutečnost, že od prvního ledna se podle nového zákona o nemocenském pojištění, první tři dny nemocenské neproplácí. Prvních čtrnáct dní pak dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy," říká Kamil Vařeka z odboru komunikace ČSSZ. Oproti dřívějšku ale lidé marodí déle. "Zatímco v loňském prvním pololetí byla průměrná délka pracovní neschopnosti 36,72 dne, letos to je 44,57 dne," doplňuje Vařeka. Nový trend potvrzují i lékaři. "Od té doby, co nejsou placené první tři dny nemocenské, chce stále méně lidí hned napsat neschopenku. Prý si raději vezmou dovolenou nebo náhradní volno či se jinak domluví se zaměstnavatelem," uvádí zkušenosti z praxe plzeňská praktická lékařka pro dospělé Eva Pohořalá. "Když mi něco je, tak si teď raději beru dovolenou. Určitě se to vyplatí. A stejně jako já to dělá i řada mých známých," říká Plzeňan Karel Hořík.
"S nemocností našich zaměstnanců jsme nikdy velké problémy neměli. Vždycky byla poměrně nízká. Proto s novým zákonem nijak nepoklesla, řekl bych, že je to nastejno," informuje personální ředitel plzeňské společnosti Pilsen Steel Pavel Ratislav. Součástí změn v novém zákoně o nemocenském pojištění je také redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek. Částka do 786 korun se po celou dobu pobírání nemocenské započítává z 90 procent, částka od 786 do 1178 korun se počítá ze 60 procent a částka od 1178 do 2356 se započítává z třiceti procent.
Autoři: MICHAELA KUNEŠOVÁ, LADISLAV VAINDL
Vyšlo také v: Rokycanský deník, Klatovský deník
Zpět na začátek
|
"Spoustu věcí si už nepamatuju," říká s nadhledem stoletá stařenka
4. 8. 2009, Svitavský deník
Dne 29. července 1909 se ve Zhoři narodila Anička - dnes žije stoletá Anna Vašinová v Domově pro seniory ve Sloupnici. Sté narozeniny oslavila stařenka před týdnem. Tahle drobounká stařenka má i ve svém věku živoucí jiskrné oči a upřímnou radost z milého lidského kontaktu. Se smíchem a jakoby nadhledem říká: "Spoustu věcí si už nepamatuj u, na to dobré vzpomínáte a to špatné zapomenete. Svůj věk si neberu do hlavy. Říkám si, až mě pánbíček povolá, tak půjdu." Nad postelí jí visí fotografie syna, snímky z akcí v domově i rodná chaloupka, kde žila, jak říká, s hromadou sourozenců. Sama měla tři děti a její život v některých obdobích vůbec nebyl jednoduchý. "Já jsem hodně pracovala, měli jsme hospodářství. Měli jsme zvířata a přes dva hektary pole, bylo pořád co dělat. Manžel byl za Německa zavřený, sebrali ho Němci, tak jsem hospodařila sama. Nadřela jsem se a dožila se takového věku, " vzpomíná Anna Vašinová na svůj život. Stále ráda čte, teď právě tráví chvíle v domově s románem Vlasty Javořické. A její recept na dlouhověkost? Snad ani žádný konkrétní nemá. "Ráda čtu, jím všechno, nejsem vybíravá a hlavně mám radost, když za mnou přijdou děti, " tvrdí stařenka. Minulý týden měla spoustu gratulantů. "Všichni tady byli, bylo nás asi čtyřicet. Měla jsem radost, že tady byli a všechny jsem je viděla. To bylo nádherný, " upřímně se raduje a pochvaluje si i život v domově: "Máme se tady dobře, slušně s námi zacházejí." Ve svitavském okrese není Anna Vašinová jedinou stoletou ženou. Před měsícem oslavila stejné kulatiny i Marie Talandová, bývalá učitelka z Poličky. Letos v lednu se pak dožila stovky Marie Pakostová ze Sebranic. Letošní rok je podle slov Jaroslavy Müllerové, ředitelky Okresní správy sociálního zabezpečení ve Svitavách. (ik, miš)
Zpět na začátek
|
STOLETÁ MARIE FRAJTOVÁ Z LIPOVÉ
4. 8. 2009, Děčínský deník
31. 7. 2009 oslavila Marie Frajtová své životní jubileum - 100. narozeniny. K této mimořádné události ji přišli pogratulovat a popřát hodně zdraví a štěstí starosta obce Lipová, která je zřizovatelem Domova důchodců Lipová, Pavel Svoboda v doprovodu místostarostky Věry Neumannové a Jana Sklenáře. Dále se oslavy narozenin paní Frajtové zúčastnila zaměstnankyně České správy sociálního zabezpečení, která paní Frajtové předala písemnou gratulaci od ministra práce a sociálních věcíPetra Šimerky. Mezi dalšími gratulanty byl starosta města Neukirchu pan Kraus a pracovnice městského úřadu v Neukirchu. Radost Marii Frajtové udělaly nejen květiny, dary a gratulace, ale především návštěva její vnučky Zuzany Teichmannové, která za svou babičkou přijela z Olomouce. Marie Frajtová se narodila 31. 7. 1909 v Lovosicích jako Marie Balcarová. Původním povoláním byla účetní. Přežila pobyt v koncentračním táboře a i potom v padesátých letech spolu se svým manželem neměla lehký život. Poté co se její manžel vrátil z Anglie, kde působil u armády jako letec, byl z československé armády propuštěn a i sama paní Frajtová měla problém najít práci. Pracovala, kde se dalo. Vystřídala hodně zaměstnání. Mimo jiné pracovala i v Jedličkově ústavu. S manželem a svými dvěma syny žila dlouhá léta v Liberci, odkud 29. 1. 2004 přišla do Domova důchodců Lipová. Jejím velkým koníčkem byly knihy, ráda si o nich povídala. Věnovala se i ručním pracím, byla velmi zručná. Dnes už dává přednost odpočinku, sledováním televize. Radost jí dělají návštěvy rodiny. Všichni zaměstnanci Domova důchodců Lipová přejí Marii Frajtové hodně štěstí a pevné zdraví.
Zpět na začátek
|
Rekordně ubylo neschopenek
4. 8. 2009, Mladá fronta Dnes/Liberecký kraj
Největší pokles neschopenek i počtu prostonaných dnů. To zjistila v Libereckém kraji Česká správa sociálního zabezpečení v letošní první půlce roku v porovnání se stejným obdobím vloni. Zatímco v roce 2008 mezi lednem a červnem bylo v kraji 143 937 případů ukončené pracovní neschopnosti, letos je to pouhých 38 444 případů, tedy o 105 493 méně, což je výrazně nejvíce ze všech krajů. Podobný trend nastal i u počtu prostonaných dnů; jejich počet nejvíce poklesl v Libereckém kraji z 6,6 milionu v první polovině roku 2008 o 4,7 milionu na letošních 1,9 milionu. Průměrná délka jedné pracovní neschopnosti v kraji byla v první polovině roku 51 dní oproti 46 vloni v prvním pololetí. Podle ředitele Krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Benedikta je hlavním důvodem tohoto poklesu, že se lidem zkomplikoval přístup k nemocenské. "První tři dny jsou zadarmo, dalších 14 dní hradí zaměstnavatel a ten si ohlídá, jestli mu lidi nemarodí nadarmo," upozorňuje. "Nemocenská je pro někoho už poměrně nevýhodnou dovolenou," dodává ředitel Benedikt. Odborový šéf Milan Šubrt vidí příčiny poklesu nemocnosti v kraji ve strachu lidí o práci. "Pokles neschopenek je podle mě způsoben krizí, která dolehla na náš kraj," myslí si. "Máme tu hodně zastoupen automobilový a sklářský průmysl, kde se letos výrazně propouštělo," uvádí. "Takže někteří pracovníci raději chodili do práce i s nějakými drobnými neduhy, aby nepřišli o práci," domnívá se. Někteří zaměstnavatelé při propouštění kvůli poklesu výroby brali v potaz i nemocnost konkrétních lidí. "Jinak naše stanovisko je, že lidé by měli brát první tři dny nemoci dvacet pět procent mzdy a měla by být i nějaká dávka po dobu víkendu," vysvětlil. Na začátku loňského roku se výrazně změnil systém vyplácení nemocenské. Poté poklesl celkový počet prostonaných dní, zejména krátkodobá nemocnost. Průměrná doba strávená zaměstnanci v pracovní neschopnosti ovšem naopak vzrostla. Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem zavedenou praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé nárok v prvních třech dnech nemoci na 25 procent vyměřovacího základu. Od letošního ledna již zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí zaměstnavatelé. Teprve poté dostávají dávky od státu.
* Nemocní pracovníci
v Libereckém kraji
Ukončené případy prac. nesch.
2008 143 937
2009 38 444
Prostonané dny
2008 6 645 446
2009 1 963 976
Prům. délka trvání prac. nesch.
2008 46,17
2009 51,09
Autor: OLDŘICH SZABAN, s využitím ČTK
Zpět na začátek
|
V ČR žije přes 650 lidí, kterým je víc než sto let
3. 8. 2009, TV Prima
Moderátor
V Česku žije v současné době přes 650 lidí, kterým je víc než sto let. Délka života se prodlužuje prakticky po celém světě, podle odborníků je to oproti středověku v průměru o celých 25 let. Může za to především jiný životní styl a co by v něm nemělo chybět? Vědci radí červené víno, dostatek lásky, mazlení a dotyků.
Autor
Dožít se sta let? Před lety problém, v současné době nikoliv, recept na dlouhověkost je jednoduchý.
Marie Bačová, narozená 1. 11. 1900:
Jsem ráda tancovala, no co vám budu povídat, mně se chlapi líbili.
Autor
A přidávají se i odborníci, láska, pocit bezpečí, dotyky, mazlení, milování, to vše prý život také prodlužuje. S projevy lásky se má začínat už v raném věku.
Lenka Čedová, psycholožka:
Je to nejzajímavější smyslové podráždění, které máme.
Irena Kudrnovská, dětská lékařka:
Takové to pohlazení, mazlení, jakýkoli fyzický kontakt určitě přispívá.
Autor
Stárnutí je přirozeným vývojem každého z nás, úplně zabránit se mu nedá, zpomalit ale prý ano. Doporučuje se pití červeného vína, samozřejmě v přiměřeném množství, tak 2 skleničky denně. A tady je dalších 5 rad, které byste měli dodržovat, pokud si chcete prodloužit život. Dostatek pohybu, hodně pít, především čistou neperlivou vodu, život bez stresu, být aktivní, smích a radost.
Kolika let byste se chtěla dožít?
Anketa:
V tisícovkách, nedokážu to přesně říct.
83.
Autor
Nějakých dalších 20 let k tomu?
Anketa:
Ne, to rozhodně ne.
Irena Kudrnovská, dětská lékařka:
Kdo namáhá svůj mozek i v důchodu, tak se určitě ve zdraví a za stále i hlavně mentální svěžesti dožije vyššího věku.
Autor
Nejstarší Češkou byla do loňska paní Marta Pokorná, dožila se úctyhodných 108 let, v současné době Česká správa sociálního zabezpečení vede jako nejstaršího Čecha muže z Olomoucka, je mu 106 let. V České republice, stejně jako jinde ve světě, se vyššího věku dožívají především ženy, u nás jich je pětkrát více než sto a víceletých mužů.
Autor: Jan Čtvrtečka
Zpět na začátek
|
Výročí
3. 8. 2009, Pardubický deník
V roce 1999 byl položen základní kámen nové budovy Okresní správy sociálního zabezpečení v Pardubicích.
Zpět na začátek
|
Lidé stonali méně než loni
3. 8. 2009, Mladá fronta Dnes
Od ledna do června odpracovali Pražané o téměř 180 tisíc dní víc než ve stejném období loni. Méně často totiž stonali. Pražská správa sociálního zabezpečení evidovala v tomto období o 14 tisíc neschopenek méně než loni. Prodloužila se průměrná doba, po kterou lidé zůstali doma. Nemocní stonali 36 dní, tedy o tři dny déle než loni, nejčastěji s nemocemi dýchací soustavy nebo pohybového ústrojí. Podle mluvčího České správy sociálního zabezpečení Kamila Vařeky může být důvodem, proč si lidé brali neschopenku méně často, nový zákon o nemocenském pojištění - v době nemoci mají nárok na méně peněz než dřív. (fa)
Zpět na začátek
|
Lidé si stále méně berou neschopenky
1. 8. 2009, Opavský a Hlučínský deník
Pracovních neschopností bylo v prvním půlroce 2009 o třicet procent méně než loni. Na neschopenku v tomto období odešlo něco přes osm set padesát tisíc lidí. Naopak se prodlužuje doba trvání takzvané neschopenky. Průměrně trvala skoro padesát dní, což je devět dní více než před rokem. Nejdelší průměrné pracovní neschopnosti hlásí Zlínský kraj (přes 59 dnů), nejkratší jsou naopak v Praze (necelých 36 dnů). (zde)
Zpět na začátek
|
Počet neschopenek klesl o 30 %!
1. 8. 2009, AHA!
Počet pracovních neschopností za první pololetí letošního roku klesl oproti loňsku téměř o 30 procent. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zabrala tak jedna z vládních reforem, která od letošního ledna změnila systém vyplácení nemocenské. První tři dny nemoci jsou totiž zaměstnanci bez peněz, dalších jedenáct dnů jim pak místo státu proplatí přímo zaměstnavatel. Loni ČSSZ evidovala za pololetí celkem 1 212 444 ukončených pracovních neschopností. Letos se jejich počet snížil 852 458. Nejvíc lidí, kteří pobírali nemocenské, ubylo v Libereckém a Středočeském kraji.
Snížil se také počet prostonaných dnů, celkem o 13,5 procenta. Prodloužila se naopak průměrná doba, kterou lidé na neschopence strávili, v průměru se jednalo o téměř 49 dnů. Nejčastější příčinou pracovní neschopnosti byly v letošním prvním pololetí nemoci dýchací soustavy. (vak)
Zpět na začátek
|
Lidé marodí méně
1. 8. 2009, Haló noviny
Počet pracovních neschopností za 1. pololetí letošního roku oproti stejnému období roku 2008 klesl téměř 30 procent. Vyplývá to ze statistických údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které náš list obdržel. Od ledna do června loňského roku ČSSZ evidovala 1,21 milionu ukončených pracovních neschopností, za 1. pololetí t. r. jich bylo jen 0,85 milionu. Počet prostonaných dnů za 1. pololetí letoška klesl oproti stejnému období loňska o 13,5 procenta. Loni od ledna do června ČSSZ evidovala 48,29 milionu prostonaných dnů; letos to za prvních šest měsíců bylo 41,75 milionu. Průměrná délka pracovní neschopnosti naopak vzrostla o více než devět dní na nynějších 48,98 dne. Kvůli vládním reformám se od letošního ledna změnil systém vyplácení nemocenské. Zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci dávky nedostávají, do 14. dne jim poté náhradu mzdy za pracovní dny vyplácejí zaměstnavatelé. Od 15. dne tyto dávky vyplácí ČSSZ. Přitom v loňském roce se při zavádění reformy sociálního pojištění systém měnil několikrát, kdy v Poslanecké sněmovně tehdejší vládní koalice v čele premiérem Mirkem Topolánkem prosazovala tento systém vyplácení nemocenských dávek. Naproti tomu opozice, tj. ČSSD a KSČM, byla pro vyplácení nemocenských dávek i po první tři dny. Z údajů ČSSZ vyplývá, že nemocnost poklesla, protože se lidem nevyplácí stonat krátkodobě a mnozí z nich si na toto krátkodobé stonání raději berou dovolenou. Zatímco údaj o prodloužení délky nemocnosti vede k tomu, že pokud již lidé ze zdravotních důvodů musejí stonat, tak do té doby až se úplně doléčí, tedy výrazně déle. (svo)
Zpět na začátek
|
Pracovních neschopností ubylo
1. 8. 2009, Lidové noviny/ČTK
Počet pracovních neschopností za první pololetí letošního roku klesl oproti stejnému období roku 2008 téměř o 30 procent. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Na začátku loňského roku se kvůli reformním opatřením předchozího kabinetu premiéra Mirka Topolánka (ODS) výrazně změnil systém vyplácení nemocenské. Poté poklesl celkový počet prostonaných dní, zejména krátkodobá nemocnost. Průměrná doba strávená zaměstnanci v pracovní neschopnosti ovšem naopak vzrostla. Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem zavedenou praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé nárok v prvních třech dnech nemoci na 25 procent vyměřovacího základu. Od letošního ledna již zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí jejich zaměstnavatelé z vlastních zdrojů. Až poté dostávají dávky od státu. Průměrná délka neschopenky je 49 dní Zatímco loni Česká správa sociálního zabezpečení od ledna do června evidovala 1,21 milionu ukončených pracovních neschopností, za prvních šest měsíců letošního roku jich bylo jen 0,85 milionu. Počet prostonaných dnů za první pololetí letošního roku klesl oproti stejnému období loňska o 13,5 procenta. Loni od ledna do června ČSSZ evidovala 48,29 milionu prostonaných dnů; letos to za prvních šest měsíců bylo 41,75 milionu. Průměrná délka pracovní neschopnosti v České republice naopak vzrostla o více než devět dní na nynějších 48,98 dne. V průměru nejkratší dobu letos lidé stonali v hlavním městě Praze, průměrná neschopnost v ní trvala 35,98 dne. Nejdéle doma zůstávali nemocní ve Zlínském kraji, průměrná pracovní neschopnost tam dosáhla 59,11 dne.
Nejdéle stonaly ženy ve věku od 50 do 59 let a muži starší 60 let; nejkratší průměrnou délku nemoci ČSSZ zaznamenala u nejmladších pracovníků do dvaceti let.
Zpět na začátek
|