Dne 1. 1. 2009 nabývá  účinnosti nařízení vlády č. 363/2008 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2009 a nařízení vlády č. 365/2008 Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2007  a upravují  částky pro stanovení výpočtového základu. Níže uvádíme přehled změn:

Valorizace důchodů

Od lednové splátky 2009 se zvyšuje procentní výměra všech druhů důchodů přiznaných před 1. 1. 2009 o 4,4 % vyplácené procentní výměry. Základní výměra důchodu, jednotná pro všechny důchody, se nezvyšuje, i nadále činí částku 2 170 Kč měsíčně. Důchody přiznávané po 31. 12. 2008 se nezvyšují.


Příklad:
Pobírá-li v roce 2008  důchodce starobní důchod například 9 250 Kč, tvoří ho základní výměra 2 170 Kč  a procentní výměra 7 080 Kč. . Od lednové splátky důchodu v roce 2009  se  procentní výměra zvýší  o  4,4, %, tj. o 312 Kč  (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru) , základní výměra zůstává 2 170 Kč. Po valorizaci tak bude občan dostávat starobní důchod 7 392 Kč  měsíčně, se základní výměrou bude jeho důchod činit 9 562 Kč měsíčně.

Od 1. 1. 2009  se o 4,4 %  zvýší také příplatky k důchodu vyplácené podle zákona č. 357/2005 Sb. a nařízení vlády č. 622/2004 Sb. perzekvovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po nich.

K příplatku, na který vznikne nárok po 31. 12. 2008, se poskytnou stejná zvýšení, která náleží k příplatkům, na které vznikl nárok již před 1. 1. 2009.

Změna redukčních hranic rozhodných pro výpočet důchodu

U důchodů přiznávaných v roce 2009 se mění redukční hranice osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu, a to následujícím způsobem:

  • plně se započítává částka do 10 500 Kč,
  • z částky přesahující 10 500 Kč, nejvýše však do 27 000 Kč, se započítává 30 %,
  • z částky přesahující 27 000 Kč  se započítává 10 %.

Příklad:
Osobní vyměřovací základ občana za roky 1986  –  2008  činí 27 300 Kč. Pro stanovení výpočtového základu se částka do 10 500 Kč  započítá plně, tj. 10 500 Kč . Částka  nad 10 500 do 27 000 Kč  ze 30 %, tj. 30 % ze 16 500 Kč  = 4950  Kč. A částka nad 27 000 Kč  se započítá z 10 %, tedy: 10 % z 300 Kč  = 30 Kč. Výpočtový základ, z něhož bude stanovena procentní výměra důchodu, bude celkem 15 480 Kč  (tj. 10 500 + 4 950 + 30).

 

Dále dochází s účinností od 1. 1. 2009 k některým změnám v oblasti důchodového pojištěni v souvislosti s přijetím zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, zákona č.306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Jde o tyto změny:

 

a) Okruh pojištěných osob

Zpřesňuje a rozšiřuje se okruh pojištěných osob. Některé osoby jsou nově účastny  pouze důchodového, nikoliv nemocenského pojištění (vymezený okruh společníků, jednatelů, komanditistů a členů družstev).

Osobám evidovaných u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání  lze započítat dobu nezaměstnanosti v období před dosažením věku 55 let, pokud při ní nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, nejvýše v rozsahu 1 roku. Celkový limit započitatelných 3 let zůstává beze změny. Nově se do doby posledních 3 let nebude započítávat doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění.

Osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., spadají do okruhu pojištěných osob po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e)), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění.

 

b) Okruh dobrovolně pojištěných osob 

Dobrovolně jsou nově účastny pojištění i osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich činnosti v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v ČR ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení s tím, že za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.

Dochází též k výraznému snížení minimálního pojistného na dobrovolné pojištění, v roce 2009 činí částku 1 649 Kč měsíčně (v roce 2008 činilo 2 800 Kč měsíčně).

 

c) Podmínky účasti na pojištění

Základní podmínka, že osoby (s výjimkou vymezeného okruhu společníků, jednatelů, komanditistů a členů družstev) jsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění, je zachována. Nově se  podmínka účasti na nemocenském pojištění považuje za splněnou i po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění z důvodů uvedených v § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb. (nepřetržité neplacené volno delší jak 30 dnů, na něhož nemá zaměstnanec nárok podle zvl. předpisů; rodičovská dovolená, po kterou nenáleží peněžitá pomoc v mateřství) – pro hodnocení doby pojištění v kalendářním měsíci je však rozhodující právní úprava obsažená v § 11 zákona č. 155/1995 Sb. (jeden den výkonu výdělečné činnosti nebo jeden den trvání tzv. „omluvných důvodů“ nebo  zúčtovaný příjem).

Osoby, které jsou pojištěny pouze důchodově (vymezený okruh společníků, jednatelů, komanditistů a členů družstev), jsou účastny pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z jejich činnosti aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru.

 

d) Podmínky účasti na pojištění OSVČ

Rozšiřuje a zpřesňuje se okruh osob, které jsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné. Osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorsko právních vztahů se, s výjimkou osob, které vykonávají činnosti, jež jsou samostatným základem daně z příjmu fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, považují vždy za osoby samostatně výdělečné činné. Prohlášení, zda tuto činnost vykonávají či nevykonávají soustavně, není již pro posouzení účasti na pojištění rozhodující.

 

e) Doba pojištění

Při posuzování otázky, zda se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l), a v) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., považuje konkrétní kalendářní měsíc pro účely důchodového pojištění za dobu pojištění, není nadále rozhodující pobírání dávek nemocenského pojištění, ale stanoví se tzv. „omluvné důvody“, za které se považují  doby dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu.

Zaměstnavatelem, který neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, se  rozumí vedle obchodní společnosti nově i družstvo.                            

Nově byly stanoveny podmínky, za jakých se při dodatečné úhradě pojistného po přiznání dávky důchodového pojištění přihlédne k době, která nebyla původně započítána z důvodu, že obchodní společnost/družstvo neuhradila/o dlužné pojistné. K této době se přihlédne, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec současně společníkem společnosti anebo členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady společnosti nebo družstva.    

 

f) Vyloučené doby

 Za vyloučenou dobu se nadále považuje doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnci nepřivodili úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb.), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, a to bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění (nikoliv tedy pouze doba pobírání dávek nemocenského pojištění).

V případech, kdy zaměstnavatel zúčtoval mzdu jen v částečném rozsahu, se  celá doba, po kterou byl zúčtován příjem pouze v částečném rozsahu, vyloučí a částky vyplacené (zúčtované) zaměstnavatelem a ani částky vyplacené úřadem práce se nezapočítávají.

 

g) Maximální roční vyměřovací základ

V návaznosti na stanovení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného se v oblasti důchodového pojištění stanoví maximální výše vyměřovacího základu, který může být po roce 2007 započten pro účely stanovení výše důchodu. Pro rok 2008 byla tímto maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880 Kč, pro rok 2009 je to částka 1 130 640 Kč. Nad tuto částku lze započítat pouze vyměřovací základy  z nichž bylo odvedeno pojistné na dobrovolné důchodové pojištění.

 

h) Souběh nároku na výplatu důchodu a nemocenského

Nově se zavádí zúčtování nemocenského s důchodem.V případě, že  je starobní důchod nebo plný invalidní důchod přiznán zpětně za dobu, za kterou bylo vyplaceno nemocenské, které podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo, a vznikl přeplatek na nemocenském, zúčtuje se nemocenské s doplatkem důchodu nebo se zavedou srážky z důchodu. Přiznáním částečného invalidního důchodu přeplatek na nemocenském nevzniká, takže zúčtování nepřichází v úvahu. Pokud přeplatek na nemocenském nebo jeho část spadá do období před 1. 1. 2009, přeplatek se s důchodem nezúčtovává.

 

ch) Nárok na důchod a jeho výplatu

Nově se stanoví, že nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let (dříve tři roky) ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se důchod doplatí, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží,  důchod se poskytne anebo zvýší: ode dne od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, pokud se jednalo o pochybení orgánů sociálního zabezpečení, nejvýše pět let (dříve tři roky) nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení v ostatních případech.

 

i) Nárok na vrácení částek vyplacených neprávem

Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká nově uplynutím jediné, a to objektivní, lhůty pěti let ode dne výplaty dávky (dříve 3 - letá subjektivní a 10 - letá objektivní lhůta).

Původní tříletá subjektivní lhůta zůstává zachována v případech, kdy ke zjištění přeplatku a odpovědné právnické/fyzické osoby došlo před 1. 1. 2009. Objektivní lhůta se však v těchto případech pro období po 31. 12. 2008 zkracuje na 5 let.

 

j) Informativní osobní list důchodového pojištění 

ČSSZ je stanovena povinnost vyhotovit nový informativní osobní list důchodového pojištění do 90 dnů ode dne doručení žádosti, prokáže-li občan dodatečně doby pojištění, s výjimkou doby služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, doby péče o dítě do čtyř let věku, doby péče o osobu závislou na péči jiné osoby a doby pobírání plného invalidního důchodu. Tato povinnost neplatí, předloží-li pojištěnec doklady na dobu spadající do období kalendářního roku vyhotovení IOLDP nebo kalendářního roku předcházejícího. 

Nebudou-li tyto doklady dostatečně průkazné, nový informativní osobní list se nevyhotoví, předložené doklady se vrátí žadateli spolu s vysvětlující informací, a to do vlastních rukou; lhůta 90 dnů platí i zde.

 

k) Doručování rozhodnutí

Všechna rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení musí být zasílána do vlastních rukou adresáta, který je musí vyzvednout osobně, nikoliv prostřednictvím zmocněnce.